Což je věta, která mi navždycky zůstane v hlavě díky paní Poku z hostitelské rodiny.
Ale pojďme po pořádku, ve středu 24.5. se skupinka odvážlivců, kteří by zaplnili dvě třídy naší školy, vydala na speciální expedici. Expedici do Anglie, přes Belgii a Francii. Během prvních 14 hodin se nám podařilo vyzvednout po cestě průvodkyni Lenku a dorazit k monumentu Bruselu – Atomiu. Byla to zastávka cca na 10 minut, protože bylo 5 hodin ráno a taky jsme potřebovali pokračovat v cestě. Ten den nás totiž čekalo Bruggy, město, kterému se přezdívá Benátky severu. Má zhruba 100 tisíc obyvatel, takže podobně jako Hradec.
V tomhle městečku jsme strávili celý den. Po ranní procházce s komentáři průvodkyně Lenky jsme dostali rozchod a prostor projít si Bruggy po našem. Když jsme se všichni okolo poledne znovu sešli, vyrazili jsme společně do muzea čokolády spojeného s ochutnávkou. Po muzeu čokolády nás
čekal ještě jeden gastronomický zážitek – muzeum hranolek, též s ochutnávkou. Po tom, co jsme si dali „improvizovaný oběd, skládající se z hranolek a čokolády“, jsme mohli ještě jednou zažít město po svém, díky dalšímu hodinovému rozchodu. Poté už jsme vyrazili na náš hotel.
Ubytovali jsme se v hotelu F1, který byl asi tak 3x menší než celý GYBON a pokoje menší než šatny školních tělocvičen. Po ranním vstávání v 5 ráno, stejně jako den předtím, jsme se vydali k trajektu do Anglie. Za pasovou kontrolou a naloděním jsme se mohli téměř 2 hodiny kochat výhledem na moře než jsme dorazili k městečku, žijícím si pod hradem Dover. Hrad jsme si měli možnost
prohlédnout zevnitř i zvenčí.
Chvíli po poledni jsme vyrazili směr Canterbury, města Chaucerových
povídek, kde jsme měli šanci se jít podívat do katedrály, ale ne všichni toho využili. Po odpoledním užívání si v Canterbury, které bylo zase ve formě rozchodu, jsme se společně přesunuli k autobusu, který nás dopravil k meeting pointu, kde si nás vyzvedli náhradní rodiny.
Někdo měl na rodinu štěstí, někdo zas tak ne. Každopádně to všichni úspěšně přežili a mohli jsme se tak hned další den ráno – v sobotu, vydat k zámku Blenheim. Měli jsme štěstí, ten víkend tam probíhaly farmářské trhy, takže o jídlo a ozvláštnění nebyla nouze. Kromě nádherných místností jsme
se mohli pokochat nádhernými zahradami s domem plným motýlků. Po slunečném dopoledni, které se všem zdálo krátké, jsme přejeli k magickým kamenům Stonehenge, ke kterým asi nemám žádný
komentář. Prostě Stonehenge. Po pobytu na čerstvém vzduchu společně s pohledem na hlavní orientační nástroj našich předků, jsme se vrátili k našim náhradním rodinám.
Pořádně jsme si odpočinuli a na druhý víkendový den se vydali do LONDÝNA. Tenhle velikánský výlet jsme začali projížďkou lodí, díky čemuž jsme viděli známé londýnské památky jako Shakespearovo divadlo nebo London Eye. Po výstupu z vodního plavidla jsme se vydali vstříc londýnským ulicím. Měli jsme štěstí, 28.5. se totiž v Londýně konal cyklistický závod, díky čemuž jsme se mohli užít město kompletně bez aut a double-deckerů, což bylo hodně cool. Zároveň bylo město
perfektně upravené, díky nedávné korunovaci, což se všem taky moc líbilo. Po prohlédnutí Big Benu, u kterého jsme se vylodili, jsme absolvovali „nalejvárnu“ v podobě obražení nejznámějších londýnských památek – Houses of Parlament, Westminster Abbey, průchod kolem Downing Street, přes prostranství paláce Whitehall, a pak přímo St. James Parkem k Buckinghamskému paláci. Před
dvouhodinovým rozchodem jsme dopoledne zakončili návštěvou známé čínské čtvrti Londýna.
Jako správná skupinka českých turistů se dobrá polovina z nás zastavila během rozchodu v nějakém obchodu se suvenýry. Po osobní přestávce jsme se sešli na skvělém pouličními umělci obletovaném, „Leicester square“. Projeli jsme se metrem a uzavřeli celodenní honbu za zážitky na známém Tower
Bridge. Po nákupu v Tescu, kousek od „mostu na Temži“, jsme se vydali k autobusu a na cestu domů.
Díky naší úžasné průvodkyni Lence, paní Vokounové, panu Adámkovi, panu Absolonovi a panu Parkerovi, náš celý výlet doprovázela dobrá nálada a dle mého názoru se povedl.
Gybonoviny 