DOMINIKA LUKÁŠOVÁ – Influencerka, blogerka ale taky bývalá studentka naší školy. Rozhovorem nám přiblížila, jak nad některými věcmi influenceři přemýšlí a jak vlastně reálně spolupráce fungují.
Jste ten typ influencera, který musí vyfotit i snídani, než ji sní?
Už dávno ne, ale jen proto, že se tím neživím na plný úvazek. Pokud se jím člověk živí, tak potřebuje maximum obsahu, a proto na to pravidelně myslí. Teď si snídani fotím jen v moment, kdy si dám na jejím servírování extra záležet anebo jsem někde, kde to chci následně doporučit sledujícím.
Vypadá to, že Vás zajímá móda, bylo to tak vždycky?
Bylo, ale když se podívám na svoje staré outfity, musím se smát. To ale asi platí pro většinu z nás. Na druhou stranu už dávno nepodřizuju svůj vkus nebo dokonce život módě. Platí nicméně to, že to, co mám na sobě, velmi ovlivňuje to, jak se cítím a jakou mám ten den energii.
Všimla jsem si, že máte spolupráci s Van Graaf, kdo Vám tvoří jejich outfity? Můžete si je vybírat sama?
Spolupráce s VG mě baví právě proto, že mám volnou ruku a vše si vybírám sama, dostávám jen zadané téma a pak už je na mně, jak se na tom vyřádím a jak to celé pojmu.
Na videích, kde kousky představujete, působíte sebevědomě, je to tak i mimo ně?
U videí je potřeba tak působit. V reálu jsem ale spíš uzavřená a nerada středem pozornosti. Sebevědomě a otevřeně působím jen mezi svými blízkými. Mezi cizími a v pracovním světě si udržuju zdravý odstup a nepouštím si lidi příliš blízko, takže nedokážou odhadnout, jaká jsem, a občas dostanu zpětnou vazbu, že díky uzavřenosti působím namyšleně, což ale v žádném případě není realitou.
Kromě oblečení máte spolupráci s Notinem. Líčíte se ráda? Zkoušíte někdy nějaké bláznivé líčení?
Nezkouším, ráda si držím to svoje a spíš se už roky odhodlávám k nějakému kurzu líčení, abych se to konečně naučila i mimo zcela amatérskou rovinu.
Pokud předvádíte na sociálních sítích nějaký produkt ze spolupráce, opravdu si myslíte, že je ten nejlepší na trhu?
Doporučuju jen produkty, se kterými jsem spokojená a vypíchnu jejich benefity, které sama vnímám. Pokud dostanu od jedné značky více produktů a jeden mi třeba nesedne, daný produkt ve výstupech nezmiňuju a zaměřím se na ty, co mi vyhovují.
Každému sedí něco jiného, takže za mě nikdy není důvod na cokoliv házet negativní pohled.
Kolik hodin denně tak strávíte na svém vlastním instagramu?
Někdy téměř žádný, když nemám co fotit a sdílet, a někdy klidně 4 hodiny, kdy se dlouho dělám s nějakým Reels videem + střihem.
Jací jsou Vaši oblíbení influenceři?
Nejraději sleduju lidi, které znám, což je většina holek, co spadaly pod Elite Bloggers, a pak ty, které se na mých profilech čas od času objevují, protože společně občas něco tvoříme (třeba @adela_ko). Jediná influencerka, kterou sleduju několik let a nevynechám nic z toho, co vydá, je @sarahs_day.
Inspirujete docela dost lidí, vysvětlujete například, proč je dobré běhat, a celkově ukazujete dobrý lifestyle. Co Vás na influencingu nejvíce baví?
Děkuju, tohle mě potěšilo, protože za sebe vnímám, že už to není, co bývalo. Kvůli full time práci a spoustě projektů mimo influencing už nemám moc času se svým sítím tolik věnovat. Baví mě ale, jakou komunitu lidí jsem si kolem sebe vytvořila, že mě sledují lidé,které inspiruju a kteří stále pravidelně chodí na můj blog, jestli se tam něco objeví, a ono občas objeví! Nejvděčnější jsem za to, jaké lidi mi tenhle životní směr přihrál do života a jaké možnosti a nabídky jsou s tím dodnes spojené.
Jaké byly vaše začátky? Pamatujete si dobu, kdy jste měla třeba tisíc followerů?
Vzpomínám si jen na to, jak jsem tehdy doufala, že na můj Instagram nenarazí někdo ze spolužáků, a když narazili, tak aby nevěděli o blogu, proto jsem ze začátku měla tyto dvě sítě oddělené.
Vašemu okolí nevadí, že se mohou objevit na Vašich sítích?
V blízkém okolí jsou s tím všichni ok, naopak mi ještě pomáhají tvořit materiály a kolikrát jsou rádi, že jsou i vidět.
Jak velkou část života vlastně ukazujete na sociálních sítích? Máte třeba i celý týden,kdy nepostnete ven nic?
Týden ne, ale to je ovlivněno spíš tím, že mě to částečně pořád živí a týdenní výpadek v publikaci má za následek výrazné snížení organického zásahu, takže to z business hlediska není chytrý tah.
Ukazuju nicméně hlavně tu pozitivní část a část, která může někoho inspirovat. Pokud teda sedím v kanceláři nebo strávím celý víkend unavená u Netflixu, není to něco, co bych chtěla sdílet, protože to nikomu nic nedá.
Na druhou stranu se snažím být otevřená a občas vypustit i něco negativního, aby nikdo neměl pocit, že si žiju jako v pohádce a nemám žádný problémy nebo trápení. Ty totiž máme každej.
Kdyby nebyly sociální sítě, kým byste byla?
To je moc dobrá otázka, na kterou nedokážu odpovědět. Kdyby nebyly odjakživa, tak jsem asi o hodně jiný člověk, kdo ví, kam by mě život zavál. Kdyby se zrušily teď, zůstala bych víceméně stejná, jen bych měla o kus víc soukromí.
Gybonoviny 