Karel Čapek. Všichni ho známe, ale už není tak známým faktem, že právě město Hradec Králové ho v jeho životě značně ovlivnilo a později se k němu v jeho tvorbě vracel. Nebudu se tu tedy rozepisovat o tom, kde žil nebo co tvořil, ale o době, kterou zde strávil. Prožil zde část svých studentských let a poznal první lásku. Ale o tom až později.
Do Hradce přišel Karel Čapek v roce 1901 z Úpice, kde navštěvoval obecnou školu, studovat gymnázium, které se v té době nacházelo v bývalé jezuitské koleji na Velkém náměstí. Jelikož mu však v té době bylo pouhých 11 let, odjela sem s ním i jeho babička Helena Novotná, se kterou bydlel v bytě na Malém náměstí. Své babičce pak dělal opravdovou radost. Na gymnáziu byl premiantem a velmi se zajímal o cizí jazyky jako je řečtina či latina.
Na škole se také, jako jeho spolužáci, začal zajímat o dívky. Ty sice studovaly v oddělených třídách, chlapci se s nimi ale i tak setkávali. Jeho první láskou byla Marie Svatoňová. Ta ho však odmítla. Druhou dívkou, která v něm vzbudila zájem byla Anna Nepeřená, která byla ideálem hradeckých studentů. Karel ji napsal mnoho básní a dopisů. Byl ovšem opět odmítnut. I tak se pro něj stala inspirací pro postavu krásné Mimi v jeho dramatu Loupežník.
Z tohoto období pocházejí také jeho první literární pokusy. Psal do studentských časopisů Obzory a Revue nejmladších. To také úzce souvisí s koncem jeho studia v Hradci.
Karel byl spoluzakladatelem a členem studentského spolku Mansarda. Už jenom existence takového spolku byla dosti problematická, jelikož byl volný čas studentů z velké části řízen školou. A fakt, že Mansarda pořádala přednášky, vzdělávací večery a měla vlastní knihovnu ve které se nacházely i zakázané knihy bohatě stačil k tomu, aby se její členové dostali do problémů. Ani to, že Karel Čapek používal při publikování do časopisu pseudonymy mu nepomohlo. V roce 1905 tak školu opustil. Dodnes není jasné, zda byl vyhozen, nebo dobrovolně přešel na gymnázium do Brna. Tímto krokem ovšem životní etapa v Hradci Králové končí.
Zcela nezpochybnitelně v něm však zanechala mnoho inspirace, která se projevila později v Čapkových dílech. Ta se projevuje například v již zmiňovaném Loupežníkovi, předmluvě ke Krakonošově zahradě nebo v Továrně na absolutno, kde je také o Hradci největší zmínka. Autor se zde městu v jistém slova smyslu pomstil a nazval ho tereziánským, klerikálním a silně katolickým.
Přesto s ním město zůstalo spjato. 2. ledna 1921 zde místní ochotníci sehráli světovou premiéru divadelní hry R.U.R. Nebyla to ale jediná Čapkova hra odehraná místními ochotníky. Již předtím odehráli několik her prakticky hned po dopsání.
V roce 2018 se také stal čestným občanem města Hradec Králové. Zanechal zde tak stejnou stopu, jakou město zanechalo v něm.
Gybonoviny 