Jako každé září, i letos se kvinty vydaly na sportovní kurzy. Varianty byly dvě – jedna v Jizerských horách a druhá v alpské části nazývané Lienzské Dolomity. Já jsem osobně zvolila Alpy, a i přes moje počáteční pochyby jsem nakonec nelitovala. Ubytovaní jsme byli ve vesničce Lavant, zhruba 60 km od města Spittal an der Drau, kam se v tercii jezdí na lyžařský kurz.
Cesta byla dlouhá, na penzion jsme přijeli až v sedm hodin večer po téměř deseti hodinách v autobuse. Úterý byl den asi nejnáročnější, kurz jsme totiž započali celodenní túrou, při které jsme zdolali více než 650 metrů výškového převýšení. Součástí byla i krásná výhledová ferrata obtížnosti A/B a pro ty, kteří už byli zkušenější, se nabídla i ferrata obtížností C/D. My ostatní jsme se zastavili v horské chatě Karlsbader hütte a po odpočinku se vydali zpět k autobusu.
Ve středu jsme se rozdělili na dvě skupiny, jedna začínala jízdou na koloběžkách a následným výstupem ferraty v nedaleké soutěsce, druhá si vyzkoušela rafty na mírnějších úsecích řeky Drávy. Odpoledne se pak i přes nepřízeň počasí obě skupiny vyměnily.
Třetí den bývá volnější, a to platilo i u nás. Ráno jsme všichni na raftech zdolali další část Drávy, tentokrát o něco těžší, a odpoledne jsme dostali volný rozchod v městečku Lienz. Tam byla i možnost sjezdu jedné z nejdelších bobových drah v Evropě.
V pátek, poslední den kurzu, jsme byli opět rozdělení na dvě skupiny. Mohli jsme si totiž vybrat, jestli si chceme poslední den strávit na vodě nebo na skalách. Vodáci se vydali na ledovcovou říčku Isel, já a zbytek jsme na koloběžkách dojeli do ferratového parku Galitzenklamm, kde jsme si užili tři ferraty obtížnosti C.
Okolo sedmé hodiny večer jsme se pak vydali na cestu zpátky domů. Celkově to byl týden nových zkušeností, zážitků a sblížení se s lidmi z dalších tříd. Všem bych doporučovala si sportovní kurz zažít, ať už jeho českou verzi, nebo tu v Rakousku. Se správnými lidmi a trochou štěstí na něj budete vzpomínat ještě dlouho.
Gybonoviny 