Jistě všichni znáte Všestarský archeopark. A kdo ne, teď už o něm víte. V současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Po ní do něj přibude nový exponát- monoxyl. A co to je? Monoxyl je pravěký člun dlabaný z jednoho kusu kmene stromu. S jejich replikami pořádá Radomír Tichý, experimentální archeolog, vysokoškolský pedagog a ředitel archeoparku, experimentální plavby. I ty budou tématem tohoto rozhovoru.
Dobrý den, Pane Tichý, kdo přišel s nápadem vybudovat centrum experimentální archeologie?
Asi jsem to byl já, to je pravda. Důvodem pro mě bylo to, že v dnešní době se málo čte, a abychom dostali pravěk trošku do lidí, tak cílem bylo vybudovat takovou velkou učební pomůcku.
Kde jste brali/berete plány a informace ke stavbě pravěkých obydlí?
Z vykopávek které se nacházejí i tady v okolí. Z nich bereme všechno od rozměrů půdorysu až po světovou stranu, na kterou jsou namířeny dveře.
Co přinese přestavba stávající budovy?
Tu budovu, ve které teď stojíme, tak tu považujeme za základ expozice, protože poskytuje přehled pravěku, zatímco nová budova by měla ukazovat něco speciálního, v našem případě je to práce s kamennými nástroji a opracovávání dřeva, ale i něco z toho co poté s těmi výrobky děláme, jako například dlabání člunu na moři. Tedy cílem je nalákat návštěvníka na něco speciálního, s čím by se jinde nesetkal.
Mohl byste stručně popsat postup výroby monoxylu?
Na začátku máme kmen a první postup je vytvořit plochu, která představuje dno. Poté se kmen musí otočit a vytváří se plocha, která už výškou představuje budoucí člun a do té plochy se teprve vysekává vnitřní prostor. Takže nejméně jednou se kmen musí otočit, poté se zahlubuje směrem ke dnu k tomu budoucímu dnu člunu a naposledy se opracovává vnitřek, to znamená zužují se stěny, kontroluje se síla dna nebo se tvaruje příď a záď.
Kolik expedicí jste již pořádali?
Letošní, to znamená 2023, byla čtvrtá v pořadí. Expedice se od sebe lišily podobou člunu, protože celý archeologický experiment je o tom, že zkoušíme repliku nějakého archeologického nálezu. Ten první člun měl ale ještě hypotetickou podobu a vlastně se úplně odlišoval od těch pozdějších a my jsme se až časem dozvěděli podobu archeologické předlohy, což byl člun z italského jezera Bracciano. Tím se najednou člun prodloužil takže pro expedici Monoxylon II už byl člun devět metrů dlouhý, zatímco ten předchozí byl pouze šest metrů dlouhý. Ovšem stále ještě nedosahoval délky archeologické předlohy. Pro třetí expedici jsme znovu použili stejný člun, to znamená ten druhý. Pouze jsme ho dále odlehčovali,, takže cílem bylo, aby si lépe poradil na moři. To se stalo, ale čtvrtá expedice přeci jenom řešila velikost člunu, takže teprve opravdu mohutný kmen, který je místně nazýván jako Král Mochova, nám posloužil ke stavbě autentické repliky, to znamená rozměry, délka a šířka odpovídají originálu.
Jaké máte dojmy z poslední výpravy? Užil jste si ji, byla náročná?
Nám se, a nejsem to jenom já, zdála nejnáročnější z těch expedic, protože to, co člověk neplánuje, je počasí a to bylo dramatické. Pro vyzkoušení člunu ideální, to je pravda, ale náročné pro posádku. Některé úseky jsme vypluli a myslím si, že kdybychom se rozhodovali jestli ano, nebo ne a věděli dopředu, jak to bude probíhat, tak bychom na některých úsecích nevypluli. Ale všechno dobře dopadlo a to je důležité a plavidlo máme vyzkoušené, to byl cíl.
Je mezi vašimi studenty velký zájem o účast na výpravách?
No, nikdo z nich nepřijde a přímo se nezeptá, jestli by se mohl účastnit, ale vždycky se snažíme mít s sebou na výpravě nějakého nejmladšího člena.
Gybonoviny 