To, co hoří, se mi líbí!

Přináším vám rozhovor s naším novým učitelem Martinem Uchnárem

Jaké byly vaše dojmy z prvního měsíce učení?
Mě překvapilo, že tady jsou celkem příjemný děcka. Ty dojmy byly spíše pozitivní. Pár drobností by se asi našlo, ale já jsem tady spokojený.

Jak se vám žije v kabinetě?
Já si myslím, že tady s kolegy je to v pohodě, že máme docela přátelský kabinet. Hlavně tady máme docela klid.

Jaký máte vztah s ostatními učiteli?

Tohle se těžko hodnotí. Já zatím moc učitelů neznám. Znám jenom ty, co jsou se mnou v předmětových komisích, pamatuji si některé z výletu pedagogického sboru nebo s nimi něco řeším. Je jich tu ale spoustu, o kterých nic nevím.

Máte v plánu zůstat na naší škole?
Když mě tady pan ředitel bude chtít, tak ano. Moje preference je zatím taková, že bych tu chtěl zůstat, i když si občas říkám, že někteří studenti mě tu nechtějí. Co se dá dělat, mně se tady zatím líbí a nejsem zrovna ten typ, který by rád měnil pracovní místa.

Čím jste chtěl být jako malý?
Chtěl jsem být kuchař, protože vaření mě baví. Pak mi do toho vlezla chemie. Mohl bych být možná nějaký laborant. Nakonec jsem šel na gympl, protože jsem se chtěl vzdělávat všeobecně. Přemýšlel jsem o medicíně, ale nakonec jsem skončil u učitelství. Na učitelství se mi líbí to, že je tam prostor pro kreativitu a můžete si skoro dělat co chcete. Na rovinu jsem si myslel, že se v tom učitelství nepředřu, že to bude brnkačka, což nakonec není. Pravidelný
režim za to ale stojí.

Máte nějaký vzor, který vás inspiroval?
Můj pedagogický vzor, asi to tady nikomu nic neřekne, ale já jsem se zhlédnul v panu doktorovi Kubátovi. Je to recenzent chemických olympiád a zástupce ředitele gymnázia v Tišnově. Možná jsem si převedl jeho styl výuky do svého. On je sice náročný, ale zase velice pěkně vysvětluje. Také je trochu konzervativní, což já úplně nejsem. Myslím, že jsem jím ovlivněn.

Bavila vás chemie hned od začátku? Věděl jste, že chcete učit chemii?
Co se týká mých začátků, tak mě chemie bavila docela dost. Na rovinu řeknu, že už na základce jsem se chemií zabýval trochu víc. Můj druhý předmět, biologie, přibyla až později. Na základce to táhla fyzika a chemie, ale fyziku jsem zazdil na střední škole.

Co vám připadá na učení chemie nejtěžší?
Nejvíce dělají studentům problémy výpočty. To dopadá většinou nejhůř. Takže takový přenos z matematiky do chemie, to studenty trápí víc. Mě osobně to baví. Názvosloví se někdy také zadrhne. Asi hlavní problém je ten, že mně už to přijde jednoduché, mám to naučené a studenti to z pár příkladů mají pochopit celé. Je těžké odhadnout míru procvičení. Teorii ale zvládají dobře.

Chtěl byste učit ještě nějaký předmět?
Přemýšlel jsem o matematice, ta mě ale na gymplu už tolik nešla a stejně tak fyzika. Pak by mně tam zbyl zeměpis. Určitě bych neučil jazyky.

Jaký jste byl typ studenta?
Já jsem nebyl ten typ, co se hlásí, a tak mám pochopení pro ty, co sedí ve třídě a nic neříkají. Tohle jsem byl přesně já. Měl jsem ale rád předmětové soutěže.

Jak se jste se vypořádal s přechodem z role studenta na roli učitele?
Kdybych měl jít z jiného než učitelského studia, dovedu si představit, že je to těžké. Vzhledem k tomu, že mám biologii i chemii vystudovanou se zaměřením na vzdělávání, tak ten přechod pro mě nebyl až tak dramatický. Už jsem si zvykal na praxích a cvičných hodinách. Tím, že letos neučím první rok, mi to problém nedělá. Ten první rok se mi stávalo, že i studentům, kterým bylo nad 15, jsem tykal, i když bych jako neměl. Párkrát se mi stalo, že jsem studenta pozdravil ,,Ahoj“, a pak jsem si říkal, že to nebylo asi úplně dobrý. Potom se ale ztrácí
respekt. Ten vztah by měl být profesionální.

Chováte se ke studentům tak, jak se učitelé chovali k vám?
Jak v čem. Snažím se na studenty minimálně nekřičet a odmítám dávat přepadovky, mně to přijde pedagogicky odporné.

Proč chodíte do třídy před zvoněním?
Pan ředitel chce abychom chodili včas. Když si potřebuji něco připravit (např. experiment), tak přijdu vždycky dřív. Někdy se hodí být v učebně dřív, ale ne vždy to stihnu. Snažím se tam být včas, aby mě pak nikdo nehanil, že chodím pozdě.

Máte oblíbenou učebnu?
Moje oblíbená je laborka chemie, byť je postarší, tam mě výuka baví nejvíc. Odborné učebny, posluchárny chemie a biologie, ty mám taky docela rád. Moc ale nemusím učebnu F1 a Zu, tam se mi učí špatně.

V kolik chodíte ráno do školy?
Záleží, v kolik přijedu autobusem. Když přijedu včas, tak jsem tu v půl osmé.

Jakými jazyky mluvíte?
Kromě češtiny bych se domluvil ještě anglicky a na gymplu jsem se učil rusky. Ruština už ale vzala za své. Už šest let jsem nic neříkal ani nic nečetl.

Jaký je váš oblíbený chemický experiment?
Experimentů mám rád hrozně moc. Výbuchy milují všichni, takže příprava černého střelného prachu je fajn. Dichromanová sopka, i když to je něco, co by se na SŠ asi dělat nemělo. To, co hoří, se mi většinou líbí.

Jak jste trávil volný čas po škole?
Dřív jsem hrával šachy, od kterých jsem postupně utekl. To stejné platí pro zobcovou flétnu. Nebyl na to čas a nenaplňovalo mě to. V dnešní době trávím čas knížkou nebo hraním počítačových her.

Jaká kniha tedy leží na všem nočním stolku?
To, co řeknu, možná vyvolá rozruch mezi kolegy pedagogy. Na mém nočním stolku leží Čapkova moderní didaktika. Autorem je Robert Čapek, o kterém ostatní odborníci z vysokých škol tvrdí, že je to démon české pedagogiky.

Jaké je vaše oblíbené zvíře?
Dříve jsem měl rád psy, teď jsem se přesunul na druhou stranu a mám raději kočky. Pokud mám říct nějaké exotické, tak mám celkově rád ptáky. Konkrétně mám rád tukana.

Co je pro vás v životě nejdůležitějších?
Pro mě je důležitá rodina, dokud mě baví práce, tak i práce. Zároveň se snažím udržet se i zdravý, i když už úplně zdravý nejsem, ale udržet kondici, abych tady mohl být třeba do 60.