Spekulace a drby, které kolovaly na naší škole snad už od minulého roku, se potvrdily! Dosavadního ředitele Jana Štěrbu v srpnu vystřídá jeho nynější zástupce Pavel Lehar, učitel dějepisu a základů společenských věd. Co musel pro své ředitelství učinit a jak probíhá výběrové řízení?

Za málo peněz hodně muziky

Abyste mohli řídit školu, musíte se nejdříve přihlásit do konkurzního řízení, které vypisuje zřizovatel školy, v našem případě Královéhradecký kraj. Do stanoveného termínu se odevzdává vlastní koncepce rozvoje školy popsanou na šesti stranách A4. To sousloví zní hrozně, já vím, ale prakticky to znamená, že se komisi předá nápad na rozkvět školy, vyučování, nových akcí atd. Pan ředitel k tomu ještě přidává, že člověk musí být vystudovaný vedoucí pracovník, musí se umět orientovat ve školské legislativě (Školský zákon, Vyhláška o přijímacím řízení…), umět mluvit s lidmi a být „pedagogickým lídrem“.

O těchto výběrových řízeních je obecně známo, že se do nich hlásí málo uchazeček a uchazečů. Pan učitel Lehar říká, že je to kvůli odpovědnosti, což nemusí být dobře snášeno. „Prakticky neustále má (ředitel*ka) hlavu na špalku. Ať už udeří blesk do hromosvodu bez revize, rodiče, co si stěžují na učitele, nebo cokoliv dalšího,“ domnívá se.

Pan ředitel k Leharovým důvodům připomíná ještě zodpovědnost za chod padesátihlavého pedagogického sboru a také více jak 500 studentů. „Je to tedy velice zodpovědná činnost (řízení školy) a na druhou stranu si myslím, že není příslušně finančně ohodnocena,“ konstatuje.

Vesměs se může zdát, že ředitelky a ředitelé dostávají stejně nebo dokonce více peněz, než jejich zástupkyně a zástupci, ale pak nastupuje nenároková složka (ta, co není v tabulkách), o které rozhoduje zřizovatel školy. Plat ředitele tak oproti ostatním bývá leckdy dokonce nižší, což může být velmi demotivující, protože za hlavu neustále pod sekerou vám platí méně než vašim podřízeným. „Je to citelný pokles (uchazečů) než třeba před patnácti, dvaceti lety,“ uzavírá ředitel.

Kdo vybírá ředitele?

Komise pro výběr ředitele se skládá z osmi členů: tři za zřizovatele, což je Královéhradecký kraj, tři za Českou školní inspekci a v neposlední řadě dva za danou školu. Za naši školu v „porotě“ rozhodoval pan učitel Čejchan, který byl zvolený pedagogickým sborem, a zástupkyně Školské rady.

Zde je citace Vyhlášky:
a) 2 členové určení zřizovatelem,
b) 1 člen určený krajským úřadem,
c) 2 členové, kterými jsou odborník v oblasti státní správy, organizace a řízení ve školství podle druhu a typu příslušné školy nebo školského zařízení, personalista nebo psycholog, určení Českou školní inspekcí,
d) 1 člen, kterým je pedagogický pracovník
2) příslušné právnické osoby vykonávající činnost školy, určený tajnou volbou pedagogické rady, v níž získá nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných členů pedagogické rady,
e) 1 člen, kterým je školní inspektor České školní inspekce, a
f) 1 člen, kterým je člen školské rady
3) zvolený zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky nebo studenty, určený volbou školské rady, je-li zřízena; pokud je za zákonné zástupce nezletilých žáků a zletilé žáky nebo studenty do školské rady zvolen jen 1 člen, považuje se za určeného tento člen.

Top secret výběrko

Drby se šíří rychle. To pozná každý, kdo alespoň jednou někdy nějaké šířil. Tak tomu bylo i s výběrem nové „hlavy naší školy“. Ostatně bylo si co vymýšlet, protože průběh výběrového řízení je bohužel až do svého konce i po něm tajný. Jeho účastníci dokonce musí ze zákona podepsat mlčenlivost, jak jsem se dozvěděl od pana ředitele. Pan učitel Lehar k tomu, proč je to všechno tajné, jen dodává: „To nevím a vůbec tomu nerozumím. Ani mně jako kandidátovi to nebylo příjemné.“

Komisaři nakonec doporučí jednoho kandidáta zřizovateli a ten má takříkajíc poslední slovo. Kraj může na poslední chvíli oznámit, že s verdiktem není spokojený a dosadí si tam někoho „svého“. Jsou to sice případy jednotlivé, ale přece jenom se občas stávají. „O jiných školách samozřejmě nemůžeme vědět, ale na naší škole se to nikdy nestalo.“, upozorňuje pan ředitel Štěrba. „Vždycky ten, koho doporučila konkurzní komise, tak byl potom ředitelem. Za dobu existence GYBONu byli tři ředitelé a vždycky prošli konkurzem a vždy byli schváleni,“ vyzdvihuje.

Dobrá volba?

Na otázku, zdali je spokojen s výsledkem výběrového řízení, odpověděl ředitel kladně. „Já se domnívám, že byl vybrán ten pravý,“ dodal pan ředitel s úsměvem. Tento dotaz však pro nás všechny ostatní zůstává nezodpovězený a my uvidíme, jak se novému „panu řídícímu“ ve funkci povede.