Pavel Suchánek ze 4.C zažil svůj tříměsíční pobyt v německém Würzburgu, který se nachází v západním Bavorsku. Navštěvoval Siebold Gymnasium Würzburg a po celou dobu pobytu bydlel u německé hostitelské rodiny.
Jaká byla největší výzva při adaptaci na nové prostředí v Německu?
Největší výzvou pro mě bylo asi naučit se být sám. Nejsem člověk, který by byl často sám, ať už doma, ve škole nebo na kroužcích. Byl jsem zvyklý být obklopen lidmi, a najednou jsem byl úplně sám v městě/zemi, kde nikoho neznám. Takže pro mě bylo rozhodně nejtěžší naučit se trávit čas sám se sebou a nějak se zabavit.
Jaké kulturní rozdíly pro tebe byly největší mezi Německem a Českem?
Kromě stravovacích rozdílů – co jedí oni a co jíme my, popřípadě jaká jídla oni nejedí a my jíme (moje hostitelská rodina třeba nejedla obědy, takže jsem si je musel obstarávat sám) – jsem pocítil hodně kulturních rozdílů hlavně ve škole. Celková mentalita ve škole byla dost odlišná než u nás a musel jsem si na to dost zvykat.
Jaká část německé kultury, kterou jsi poznal díky Erasmu, tě nejvíce oslovila?
Nejvíc mě asi oslovilo to, jak slaví svátky, konkrétně Fasching. Celkově mám pocit, že to, jak se to v Německu slavilo, bylo hrozně moc a mnohým by to mohlo přijít až přehnané, ale velmi se mi líbilo, jak to měli krásně udělané. Průvod byl úžasný a všechny kostýmy, co měli na sobě, byly fakt „top notch“. Úplně nevěřím tomu, že by Češi byli schopni udělat takovou show, i kdyby chtěli.
Jaký je tvůj nejzajímavější zážitek s místními lidmi nebo studenty?
Moment, který doteď nechápu, jak se vůbec mohl stát, byl, když jsem se normálně soustředil na hodině němčiny a najednou se mě učitel zeptal na gramatickou otázku… něco jako „Pavle, jaké je präteritum/perfektum od tohoto slovesa?“ Já absolutně netušící jsem mu řekl, že nevím, načež on mi odpověděl stylem „Já jen, že ty se německou gramatiku učíš ve škole a my ne, tak jestli nevíš, protože my nemáme tušení.“ Takže z toho vyplynulo, že učitel němčiny (Němec) a celá třída Němek a Němců neví gramatickou věc a ptali se mě, který tam v tu dobu byl cca dva týdny.
Jak jsi zlepšil svou znalost němčiny během svého pobytu?
Němčina se mi asi nejvíc zlepšila prostě mluvením a posloucháním. Vím, že je to takové dost nezajímavé to takhle říct, ale je to pravda. Snažil jsem se mluvit co nejvíce, koukal jsem na Love Island Germany, což mi pomohlo více s tou mluvenou slangovou němčinou, a jakmile jsem rozuměl víc, tak jsem měl vlastně vyhráno, protože pak už mi stačilo jen odpovědět, a to se rukama, nohama nebo angličtinou nějak zvládne.
Který předmět tě nejvíce nadchl a proč?
Asi úplně nemůžu říct, který předmět mě nadchl nejvíce, ale můžu říct, na jakých hodinách jsem se cítil nejlépe, a které hodiny jsem bral jako nejlepší. Byly to angličtina a geografie. Nemyslím si, že to bylo učivem nebo tím, že jsem v angličtině rozuměl mnohem víc a lehčeji než v jiných hodinách. Spíš si myslím, že to bylo díky přístupu učitelek, které jako jediné ze všech učitelů, které jsem měl, se o mě nějak zajímaly a opravdu se staraly, zda vše chápu a měly dost osobní přístup, který jsem ocenil.
Jaké rady bys dal budoucím studentům, kteří se chystají na výměnný pobyt v zahraničí?
Nebojte se toho. Nebojte se mluvit, nebojte se socializovat a celkově si to snažte co nejvíc užít. Vím, že ta představa je dost děsivá – odjet od rodiny, od přátel a do země, kde nikoho neznáte, a kde nemáte jinou možnost než mluvit ve třetím jazyce (nebo čtvrtém, pokud jedete se španělštinou) – ale věřte mi, že vám to hrozně moc dá a neskutečně moc si z toho odnesete.
Co si myslíš, že je největší přínos studia v zahraničí pro osobní růst a rozvoj?
Pro mě nejvíc přínosné bylo to, že jsem měl možnost poznat sám sebe víc, než jsem myslel, že jde. Jak už jsem říkal, naučil jsem se být sám, naučil jsem se komunikovat a vycházet s lidmi, se kterými jsem měl nějaký problém, a celkově se mi podařilo přijít na to, jakým způsobem se socializovat a jak se proplétat mezi skupinami lidí. A mimo jazyk, který jsem si zlepšil, jsem se o hodně víc osamostatnil a začal jsem být víc nezávislý na ostatních. Tahle zkušenost mi dala hrozně moc v oblasti osobního rozvoje a i proto bych to chtěl ostatním doporučit – jen si tedy dejte pozor, ať pak na Gybonu neopakujete ročník 🙂
Gybonoviny 