Dotazníkové šetření mezi studenty například ukázalo, že 7 z 10 studentů mělo nějakou návykovou látku před dosažením 18 let života. Z analýz dále vyplývá, že lidé na vesnicích pijí více alkohol, obyvatelé měst zase spíše vapují. Průzkum probíhal mezi studentkami a studenty Gymnázia Boženy Němcové ve dnech 16.2. – 23.2. 2025 a odpovědělo na něj 100 respondentek a respondentů.
Studentky a studenti si většinou pod pojmem „návyková látka” představí alkohol nebo drogy. Často také studenti psali, že návyková látka je látka, na které si člověk snadno vybuduje závislost. To potvrzuje i Kateřina Kozáková, vedoucí Adiktologického centra a poradenství Laxus Hradec Králové a Náchod. „Návyková látka je jakákoliv substance, která ovlivňuje lidskou psychiku a může vést k rozvoji závislosti. Patří sem např. nikotin, kofein, alkohol, nelegální drogy (marihuana, kratom, kokain, pervitin, MDMA), ale i různé léky,“ vysvětluje Kozáková.
Zároveň dodává, že drogy mají krátkodobé účinky euforie. Mohou způsobit změny vnímání nebo útlum bolesti. Mají ale i negativní dopady na fyzické zdraví člověka.
Skoro třetina respondentů dále uvedla, že návykovou látku viděli dříve než v pěti letech. Školní metodička prevence Iva Čeloudová se domnívá, že naše společnost je tolerantní k legálním návykovým látkám. Podle ní je důležitý i vliv rodiny.
„Pivo je naše národní bohatství„
Skoro 70 % účastníků dotazníku přiznalo, že se za požití návykové látky před tím, než byli dospělí, nestyděli. Jako důvod většina zmínila, že zvláště alkohol je společností normalizovaná droga. Nevidí, proč by se za to měli stydět. Šestnáct procent lidí na stejnou otázku odpovědělo, že před osmnáctým rokem života žádnou drogu nemělo. Ti zase své pocity studu odůvodnili tím, že se cítili provinile vůči rodičům nebo proto, že to jim to prostě přišlo špatné.
„Naše kultura je s alkoholem propojená a nikdo moc lidem nepřipomíná, že to není dobře,“ říká Kozáková. Dále také připomíná, že alkohol je ve společnosti hluboce zakořeněný, protože je součástí rodinných oslav, životních milníků a společenských rituálů. Metodička prevence se pak domnívá, že společnost podceňuje nebezpečnost alkoholu, pivo například označuje za „národní bohatství“. „Jak tomu (užívání alkoholu mladistvými, pozn. red.) zabránit? Více osvěty, zákaz reklam (i ve sportu), výrazné postihování obchodníků, kteří prodají alkohol pod 18 let,“ vyjmenovává možná řešení problému Čeloudová.
Rodina na prvním místě
Přes 55 % dotázaných se s návykovými látkami poprvé setkalo v rodině. Dalších 30 % zaznamenalo svou první zkušenost na základní škole. Přes 15 % se poprvé setkalo s návykovými látkami na střední škole. Jako další místa respondentky a respondenti uváděli tábory, soustředění nebo obecní akci. „Pokud je v rodině běžné, že si rodiče po náročném dni otevřou lahev vína nebo se alkohol stává nedílnou součástí oslav, dítě si tento vzorec snadno osvojí,“ vysvětluje sociální význam problematiky vedoucí adicentra. Zdůrazňuje také, že prostředí hraje klíčovou roli v tom, zda bude člověk inklinovat k užívání látek.
Studentky a studenti zúčastnění v průzkumu jen ze 2 % ochutnali nějakou návykovou látku po dovršení dospělosti. Téměř 17 % zúčastněných návykovou látku požilo ve 13 letech, naopak 12 % si první zkoušku drog nepamatovala. Mládež podle Kozákové užívá návykové látky z několika důvodů. Například, že chce s jejich pomocí řešit vlastní psychické problémy. Děti se dále snaží uniknout od reality nebo touží zažít adrenalin. Mladistvým pod vlivem pak návykové látky usnadňují i navazování vztahů.
Užívání návykových látek je u dětí nebezpečnější než u jiných skupin obyvatelstva a to z důvodu nedokončeného neuropsychického vývoje. „Může dojít k opoždění psychického a sociálního vývoje, hrozí vyšší riziko rozvoje závislosti, impulsivního a nebezpečného chování, kriminality, otrav, atd. a v extrémních případech i k ohrožení života,“ vyjmenovává Kozáková. Přidává, že čím dál tím více mladých vykazuje symptomy, které potřebují psychologickou pomoc. „To je závažná situace, protože čím víc budou mladí lidé v duševní nepohodě, tím víc budou mít tendenci hledat úlevu v alkoholu nebo jiných látkách,“ varuje Kozáková.
První sklenice už ve dvanácti
86 % dotázaných zakliklo možnost „alkohol” jako poprvé vyzkoušenou látku. Obrovské číslo vysvětluje vedoucí Laxusu pod pojmem nátisk. „Jde o jakési „předprogramování“, které ovlivňuje jeho postoj k návykovým látkám v pozdějším životě. Pokud dítě vnímá alkohol jako přirozenou součást každodenní reality, oslabuje se jeho vnitřní bariéra vůči jeho užívání,“ přibližuje Kozáková.
Jako hlavní faktory brzkého užívání alkoholu označuje jeho snadnou dostupnost a nejednoznačný přístup rodičů. Ti podle ní dávají alkohol dětem pít v raném věku s přesvědčením, že se s ním setkají pod jejich dohledem. „Tento přístup však může vést k mylnému dojmu, že pití alkoholu je běžné, neškodné a společensky přijatelné. Dítě pak vnímá konzumaci alkoholu jako normální součást života, aniž by si uvědomovalo její rizika,“ dodává Kozáková.
Vapa vyzkoušelo poprvé 30,1 % respondentů, cigarety a konopí shodně 19,4 %. Následuje kratom a HHC (obě 15,1 %) a nikotinové sáčky (14 %). Mnoho lidí napsalo, že jako jejich první návykovou látku měli kofein. Žádný z respondentek a respondentů nepožil heroin. Popularitu vapování si školní metodička prevence vysvětluje lákavým obalem produktu, to, že nesmrdí a že je „trendy“. Atraktivitu vapingu mezi mladými podle Kozákové zvyšují i influenceři. Ti prý kouření ochucené páry propagují jako módní trend.
Těch, kterým nevadilo, že jim někdo nabízel návykovou látku, byla skoro polovina (47, 5 %). Mnoho lidí ale nabízenou látku, někdy i pod nátlakem, dokázali odmítnout. K otázce, jestli je někdo nutil k požití návykové látky, se většina (63,3 %) vyjádřila negativně. Mnoho respondentů případné nucení dokázalo odmítnout.
Dostupnost a touha po dobrodružství
Sedm z deseti dotázaných uvedlo, že nějakou drogu požil proto, že chtěl zkusit něco nového. Skoro 30 % dotázaných odpovědělo, že toužili zažít něco nového. Možnost „tlak okolí” vybralo 15,3 % respondentů, „zoufalství” 10,6 %. Mezi odpověďmi se dále objevilo, že se respondentky a respondenti chtěli cítit otevřeněji a sebevědoměji. Uvedli také zvědavost nebo že vnímali drogu jako formu zábavy či, že měli chuť na danou látku.
Kozáková jako další rizikový faktor zmiňuje i dostupnost drog v domácnostech nebo i v širší společnosti. Někteří jedinci pak po návykových látkách sahají jako po úniku ze skutečnosti a řešení duševních problémů. „Paradoxně však jejich užívání tyto problémy často ještě prohlubuje,“ připomíná Kozáková. Jako poslední zmiňuje vliv sociálních médií, které prý zobrazují konzumaci alkoholu. drog nebo nikotinu jako běžnou či atraktivní součást životního stylu.
Většině dotázaných (42,7 %) nepřijde v pořádku, že se české děti k návykovým látkám dostávají v čím dál mladším věku. Skoro 19 % naopak uvedlo, že je to součást naší kultury. Někteří v dalších vyjádření napsali, že se tomuto problému nedá zabránit. Jiní navrhují, že by se s vzděláváním o návykových substancích mělo začít již na základní škole. Podle dat hradeckého Laxusu je průměrný věk konzumace první sklenice alkoholu 12 let. Experimentování s návykovými látkami podle Kozákové začíná již na základní škole.
Tři čtvrtiny terciánek a terciánů již měli alkohol. V ročníku výš mělo alkohol devět z deseti studentek a studentů. V prvním ročníku střední školy také studentky a studenti zkusili kokain nebo pervitin.
Z nejnovějších průzkumů vyplývá zajímavý trend – mladí pijí méně alkoholu. „Věříme, že k tomu přispívá nejen prevence, ale také rostoucí povědomí mladých lidí o negativních dopadech alkoholu na zdraví,“ komentuje směřování mladé generace Kozáková. Klíčové je podle ní nenormalizovat užívání destilátů, podporovat otevřenou komunikaci a nabízet dětem smysluplné trávení volného času. S tím souhlasí i školní metodistka prevence Čeloudová, která vyzdvihuje hlavně sport.
Ženy alkohol, muži heroin?
Výsledky průzkumu dále říkají, že se muži častěji než ženy dostávají k tvrdším drogám jako je pervitin, extáze nebo kokain. Čeloudová potvrzuje trend průzkumy a dodává, že muži inklinují k nelegálním drogám a ženy k lékům a alkoholu. Kozáková si naopak myslí, že tvrzení nejde zobecnit, protože se individuální motivace k užívání drog mohou lišit. U žen prý má vliv stud, větší obava o své zdraví nebo strach z hrozících rizik. „V praxi se setkáváme s tím, že ženy se k tvrdým drogám často dostávají prostřednictvím partnera, který danou látku opatří nebo je k jejímu vyzkoušení přímo přiměje,“ říká Kozáková.
Ženy nějakou návykovou látku požily 2 x více pod tlakem okolí než muži. Muži zase častěji než ženy berou drogy v zoufalství. Podle Čeloudové se ženy častěji než muži více podřizují. Kozáková genderovou podstatu vysvětluje na alkoholu. „Ženy často čelí tlaku v podobě nevyžádaných pozvání na drink či panáka, což může být obtížné odmítnout. Ať už z obavy, že budou považovány za nezdvořilé nebo kvůli nepsaným společenským normám. Ty očekávají, že ženy takovou nabídku přijmou. Na druhé straně muži mohou být vystaveni tlaku, který souvisí s prokazováním mužnosti nebo schopnosti „držet krok“ s ostatními,“ vysvětluje Kozáková.
Od mužů se prý někdy očekává, že budou pít velké množství alkoholu, aby tak prokázali svou odolnost. Tento tlak je často spjat se skupinami, kde je pití spojeno s kamarádstvím nebo rituály. „Obě pohlaví mohou čelit sociálnímu tlaku spojenému s alkoholem, avšak jeho podoba se může lišit v závislosti na genderových stereotypech, kulturním kontextu i konkrétní situaci,“ uzavírá vedoucí hradeckého adicentra.
Prostředí hraje roli v preferencích a způsobu konzumace
Lidé z vesnic se dostávají k alkoholu častěji než „měšťáci”. Naopak občanky a občané měst přijdou do styku s vapy téměř dvakrát častěji než vesničané. Tento výsledek Kozáková potvrzuje například tím, že na vesnicích je alkohol běžnější součástí rodinných oslav nebo tradičních vesnických setkání. Zmiňnuje i domácí výrobu pálenky, která může zvýšit dostupnost alkoholu v dané oblasti. „Navíc menší počet zábavních možností může vést k tomu, že se lidé častěji scházejí právě u alkoholu,“ doplňuje Kozáková.
Popularitu vapování ve městech vedoucí Laxusu odůvodňuje větším přístupem k moderním trendům. Město je podle jejích slov více ovlivněno reklamou, inovacemi a novými produkty. „Také dostupnost specializovaných prodejen a větší anonymita městského života mohou vést k častějšímu experimentování s těmito produkty,“ přibližuje Kozáková.
Gybonoviny 