Soňa Kleinerová byla s programem Erasmus+ ve Finsku na 3 týdny. Chodila na University of Helsinki v hlavním městě Finska..
Jaká byla největší výzva při adaptaci na nové prostředí ve Finsku?
Upřímně? Největší šok pro mě byla ta zima! Nejenom že tam byla fakt kosa, ale hlavně mě dost zaskočilo, jak brzy se stmívá, už odpoledne byla úplná tma, takže jsem měla pocit, že je večer snad už ve tři odpo.
Jaké kulturní rozdíly pro tebe byly největší mezi Finskem a Českem?
Nejvíc mě překvapilo, jak jsou Finové milí a ochotní! Před cestou jsem si podle stereotypů myslela, že budou spíš chladní a uzavření, ale pravda byla úplně jiná, lidi se na mě často usmívali, pomáhali mi, když jsem něco nevěděla, a celkově byli hrozně přátelští. Taky mě překvapilo, jak moc zdravě jedí, všude spousta salátů, zeleniny a obecně hodně chodí pěšky, což mi přišlo hrozně fajn. A samozřejmě jejich angličtina byla na úplně jiné úrovni než u nás, mluvili fakt všichni alespoň základní A2!
Jaká část finské kultury, kterou jsi poznala díky Erasmu, tě nejvíce oslovila?
Určitě věda! To, jak ve Finsku přistupují k vědě, mě naprosto nadchlo. Všechno bylo tak profesionální, ale zároveň lidské, hrozně mě motivovalo, jaký respekt tam mají k výzkumu a jak moc se snaží, aby byl každý student součástí týmu.
Jaký je tvůj nejzajímavější zážitek s místními lidmi nebo studenty?
Těch momentů bylo víc, ale asi nejvtipnější byla situace, kdy jsem v obchodě hledala černou čočku belugu, protože jsem si ji chtěla uvařit k obědu. Zeptala jsem se pokladní, kde ji najdu, a ona se na mě usmála, přikývla a dovedla mě k regálu… s černým pepřem! Bylo to fakt roztomilý, obě jsme se tomu zasmály a nakonec mi pomohla najít to správné. A právě takovéhle malé momenty mi ukázaly, jak moc jsou Finové ochotní a milí!
Jak jsi zlepšila svou znalost angličtiny během svého pobytu?
Mám pocit, že moje angličtina prošla během Erasmu úplným level up! Ze začátku jsem měla strach, jestli budu rozumět odborným termínům v laborce, ale díky každodenní práci jsem se naučila spoustu technických výrazů, co bych se jinak učila měsíce. Zlepšila jsem nejen mluvení, ale hlavně porozumění, psaní a komunikaci v týmu, což je pro vědce úplně must-have.
Co bylo náplní tvých dnů?
Většinu času jsem trávila v laboratoři na univerzitě, kde jsme se věnovali výzkumu léků na rakovinu. Byl to naprosto fascinující zážitek, učila jsem se pracovat s přístroji, zkoumala různé chemické reakce a hlavně jsem si vyzkoušela, jak vypadá opravdová vědecká práce v mezinárodním prostředí.
Jaké rady bys dala budoucím studentům, kteří se chystají na výměnný pobyt v zahraničí?
Moje rada je jasná, vyjeďte co nejdřív a nečekejte, až budete „ready“! Erasmus je jedna z nejlepších zkušeností, co si můžete dopřát, protože vás to naučí nejen o světě, ale hlavně o sobě. Naučíte se být zodpovědní, samostatní a zvládat úplně běžné situace, které vypadají jednoduše, ale v cizím jazyce a prostředí jsou někdy docela challenge.
Co si myslíš, že je největší přínos pobytu v zahraničí pro osobní růst a rozvoj?
Za mě je to ta schopnost zvládat život sama za sebe. Najednou jste v cizí zemi, bez rodiny, musíte si naplánovat nákupy, prát prádlo, vařit, zvládat školu a ještě si užít volný čas, to vás fakt naučí samostatnosti. Taky jsem díky tomu zjistila, že být sama vůbec není špatné, ba naopak, může to být hodně osvobozující.
Bonus: přivezla sis nějaké suvenýry nebo jídlo? Jaké?
Jasně, že jo! Přivezla jsem si bezlepkové brownies, protože to byla prostě moje guilty pleasure po každém náročném dni v laborce. A taky jsem si domů dovezla hromadu úlovků z finských sekáčů — oni tam mají fakt stylový věci!
Gybonoviny 