Volné pokračování článku Francouzské divadlo jede! (odkaz viz níže pod textem).
Před pár týdny strávilo francouzské divadlo královéhradeckého Gymnázia Boženy Němcové sedm dní v západní Francii na divadelním festivalu. Letošní rok byl však výjimečný tím, že jsme se zúčastnili spolu s našimi francouzskými přáteli projektu Erasmus+. Díky tomu byli Francouzi na týdenním pobytu u nás, v České republice. Zážitek z této události vám zprostředkuje následující článek ve formě deníku.
22. 4. 2025 – „Od Orloje na Hrad“
V úterý ráno jsme se sešli na hlavním nádraží v Hradci Králové. V 9:08 jel náš vlak do Prahy.
Naše první cesta v hlavním městě vedla do hostelu Clown And Bard na Žižkově, kde jsme si odložili věci a vyčkali na naše francouzské přátele. Společně jsme zamířili do centra, kde následoval oběd v restauraci U Pivrnce v Maiselově ulici, která je vyhlášenačeskými specialitami.
Odpoledne jsme podnikli velkou procházka po Praze. Začali jsme u Staroměstského orloje. Následně jsme naše Francouze provedli přes Staré Město ke Karlovu mostu. Tam jsme splynuli s davem dalších turistů, naštěstí jsme se na druhém konci sešli všichni, a tak jsme mohli pokračovat Mosteckou ulicí a přes Malostranské náměstí do Nerudovy ulice, abychom se dostali do cíle naší cesty, k Pražskému hradu. Paní učitelky nám zde daly rozchod. Většina z nás strávila volno v jeho zahradách, hlavně Francouzi, kteří byli po dlouhé cestě vysíleni, a tato, pro nás krátká procházka, je vyčerpala.
23. 4. 2025 – „Praha z jiného úhlu pohledu“
Nejvýznamnější událost druhého dne byla prohlídka Prahy z pohledu člověka žijícího na ulici. Tyto akce umožňuje agentura Pragulic, která zaměstnává lidi, kteří z jakýchkoliv příčin přišli o domov.
Naším průvodcem byl Míra. Kvůli tomu, že v osmdesátých letech minulého století přišel jednoho dne na učňák s dlouhými vlasy, byl tehdejším režimem pokládán za nepohodlného provokatéra a ze školy ho vyloučili. Nikdy pak neodmaturoval. Místo vysoké školy nastoupil povinnou vojenskou službu. Jakmile se z ní vrátil, nesehnal žádné pořádné zaměstnání. Zapletl se s drogami a skončil na ulici, na které je dodnes. Míra nás provedl čtvrtí Anděl, která je podle jeho slov nejvíce obydlena bezdomovci. Nakonec nás vzal k sobě domů do bývalé Radlické kulturní sportovny, kde nám vyprávěl o svém životě na ulici. Doufám, že si každý z nás uvědomil, jaké máme štěstí, že žijeme docela běžný život, máme domov a můžeme studovat.
Po prohlídce jsme poslední tři hodiny v Praze strávili sbíráním filmového materiálu pro naše video projekty na Erasmus+.
24. 4. 2025 – „Hradečané a Francouzi v Pardubicích“
Ve čtvrtek ráno jsme se všichni sešli na gymnáziu, kde nás přivítal pan ředitel Lehár. Potom jsme měli možnost setkat se se dvěma spisovatelkami z Martiniku, což pro nás znamenalo spoustu inspirace.
A odpoledne? Ano! Ačkoliv se obyvatelům Hradce Králové budou následující řádky zdát velmi nepravděpodobné, tak je to skutečně pravda! Vzali jsme naše hosty na výlet do Pardubic.
Z pardubického nádraží jsme vyrazili přes třídu Míru a Pernštýnské náměstí na pardubický zámek. Naším záměrem bylo Francouzům ukázat zámecké pávy – povedlo se! Francouzským kamarádům se tito ptáci líbili, fotografovali je a lehce se snažili navázat s nimi kontakt. Protože nám to připadalo zábavné, přidali jsme se k nim. Ze zámku jsme zamířili ke Gočárovým Automatickým mlýnům. Původně jsme plánovali navštívit výstavu o životě a díle amerického malíře Andyho Warhola. Tu jsme však kvůli krátké otevírací době nestihli.
Vrátili jsme se proto zpět na Pernštýnské náměstí, kde jsme dostali rozchod. Část naší divadelní expedice zašla do kavárny, ale většina z nás zamířila ke stánku, který nás z dálky lákal svojí nejen skořicovou vůní, abychom si koupili trdelník. Francouzi měli alespoň příležitost ochutnat dezert, který sice není původně český, ale všude se to o něm říká a nedovedeme si bez něj představit žádný trh, pouť nebo jinou venkovní slavnost.
25. 4. 2025 – „Útěk před deštěm – Hospitál Kuks“
V pátek dopoledne jsme opět pracovali na projektu Erasmus +. Odměnou nám byl odpolední program s návštěvou Kuksu. I když studentům a učitelům začínal víkend, dva volné dny, počasí vypadalo, jako kdyby bylo pondělí ráno, zamračené, větrné, deštivé. Proto jsme na Kuksu vynechali procházku údolím a šli rovnou do hospitálu.
Průvodce, který nás měl se vším seznámit, hned v úvodu žertovně poznamenal, že doufá, že jsou ve skupině i nějací Češi, protože on francouzsky umí pouze dvě věty: Bonjour. (Dobrý den.) Je suis fatigué. (Jsem unavený.) A tak jsme další dvě hodiny strávili prohlídkou komplexu hospitálu, kterou naše paní učitelka Andrea Čechurová tlumočila do francouzštiny. Dozvěděli jsme se mnoho věcí o historii zakladatelského rodu Šporků i o budově samotné. Na závěr prohlídky jsme navštívili kapli a zhlédli alegorické sochy ctností a neřestí z dílny nejslavnějšího českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.
Myslím, a na tom jsme se všichni shodli, že je potřeba vyjádřit ohromnou poklonu naší paní učitelce Andree Čechurové za její mistrovský překlad odborného výkladu.
26. – 27. 4. 2025 – „Volný program“
V sobotu a v neděli jsme byli spolu se svými hosty v našich rodinách. Protože oba dny bylo krásné slunné počasí, vzali jsme Francouze na výlety po Čechách. Nejvíce z nás navštívilo bývalé královské horní město Kutnou Horu. Kromě památek jim ale mnozí z nás představili také ukázky českých tradic a krásu českých hor, kde se leckdo dvěma či třemi kroky podíval na skok do Polska. Velký úspěch slavila i královéhradecká Bílá věž.
Každý z Francouzů měl možnost vidět něco jiného. Své zážitky si pak navzájem sdělili a rozhodně obdivovali naši zemi, její kulturu, naše pohostinství, přírodu i historii.
28. 4. 2025 – „Finále – BESEDA“
V pondělí dopoledne jsme se věnovali zkoušení divadelních her a dopracovávání video projektů. Po volnějším odpoledni konečně nastal očekávaný večer! My a Francouzi jsme ve studiu Beseda předvedli výsledky celoroční práce. Přes menší problémy s vytvořenými videy (chvílemi nešel zvuk) se divadelní večer vydařil.
Nejprve zahráli Francouzi hru jménem „Croisades“ (Křižácké výpravy). Děj byl velmi dramatický, vyprávěl o hrůzách války, která se v současné době odehrává v Izraeli. Opravdu silný zážitek! Následně vystoupilo naše divadlo s populární českou hrou Jiřího Havelky „Syndicat de copropiété“ (Vlastníci). Představení doprovázely časté výbuchy smíchu. Předvedli jsme myslím velmi dobré výkony, rytmické vsuvky i lehké akrobatické scény.
Celý večer prostupovala téměř magická atmosféra; všechno vrcholilo, ale zároveň se blížil konec. Pocity v nás všech, v divácích, hercích a v našich učitelkách jsou jistě nezapomenutelné. A mnozí z nás se určitě těší na další divadelní práci v příštím školním roce.
29. 4. 2025 – „Odjezd“
V úterý ráno jsme se všichni sešli na královéhradeckém Hlavním nádraží. Následovalo loučení a předávání drobných dárků s logem GYBONU. Na nástupiště jsme šli společně s Francouzi, abychom využili čas do poslední minuty. V 9:08 se rychlík směřující do Prahy vydal na svou cestu a my všichni jsme si trochu smutně zamávali. Teprve, když vlak docela zmizel, vydali jsme se do školy, kde nás po rušném a originálním týdnu čekala normální výuka. A život se vrátil do původních kolejí.
Foto Matyáš Středa
FRANCOUZSKÉ DIVADLO & ERASMUS+
Závěrem bych rád doporučil všem, které baví francouzština a mají rádi divadlo, ať se k nám přidají. Letos je nás zatím třináct, ale dva členové našeho souboru budou skládat maturitní zkoušku a nový školní rok už budou trávit někde na univerzitě. Na konci roku se tedy budeme muset rozloučit s našimi vynikajícími herci a bezvadnými kamarády. Neváhejte se k nám proto přidat. Všichni se shodneme na tom, že „Čím více lidí, tím větší zábava!“
S námi zažijete mnoho skvělých momentů, poznáte život ve francouzských rodinách a možná, že budeme opět v projektu Erasmus+, který není jen o vzdělávání, ale i o přátelství a spolupráci mezi studenty a učiteli různých států. Letos jsme spolupracovali ve skupinách na video projektu. Ptali jsme se lidí všech věkových kategorií, jak ve Francii, tak i v České republice, co pro ně znamená divadlo a film, jestli mají s herectvím jakoukoliv zkušenost, na co rádi chodí do divadla a s kým se tam obvykle vydávají …
Význam mezinárodní evropské spolupráce rok od roku roste a já osobně si myslím, že je to dobře!
odkaz na Erasmus+:
https://erasmus-plus.ec.europa.eu/cs
odkaz na článek Francouzské divadlo jede!:
https://gybonoviny.org/2025/04/08/francouzske-divadlo-jede/
odkaz na resturaci U Pivrnce:
https://maiselova.upivrnce.cz/
odkaz na Automatické mlýny – Andy Warhol: Život a dílo:
https://www.automatickemlyny.eu/udalost/andy-warhol-zivot-a-dilo/
odkaz na Klicperovo divadlo: scény:
https://www.klicperovodivadlo.cz/nase-sceny-556/
odkaz na Gymnázium Boženy Němcové:
Gybonoviny 