Wels

Matouš Kosek z 5.C se na dva měsíce vydal v rámci programu Erasmus+ do Rakouska. Během svého pobytu ve městě Wels bydlel u hostitelské rodiny, která mu poskytla nejen zázemí, ale i možnost poznat každodenní život v rakouské domácnosti. Navštěvoval Franziskus Gymnasium, kde se zapojil do výuky. Tento zahraniční pobyt mu přinesl nejen nové zkušenosti a jazykové dovednosti, ale také cenné osobní zážitky a přátelství.

Jaká byla největší výzva při adaptaci na nové prostředí v Rakousku?

Snad pro každého studenta, který se vydá na Erasmus, představuje největší výzvu cizí jazyk – a ani já jsem nebyl výjimkou. Ať už šlo o spontánní reakce, porozumění, nebo formulaci složitějších vět, bylo to něco, na co jsem si musel postupně zvykat a v čem jsem se během pobytu postupně zlepšoval. Co se týče porozumění, měl jsem štěstí na svou hostitelskou rodinu – mluvili na mě srozumitelně a přizpůsobili se tak, abych jim co nejlépe rozuměl. To se bohužel nedalo říct o některých učitelích a spolužácích, kteří často mluvili silným rakouským dialektem, a někdy i dost nesrozumitelně.

Jaké kulturní rozdíly pro tebe byly největší mezi Rakouskem a Českem?

Rozhodně to byla provázanost každodenního života s náboženstvím. Moje hostitelská rodina byla silně věřící a dokonce aktivní v místní křesťanské komunitě. Každou neděli chodila celá rodina do kostela, zpívali krátké náboženské písničky před každým jídlem a rodiče se pravidelně scházeli s přáteli, se kterými si předčítali Bibli a následně diskutovali o morálních tématech daného textu. I gymnázium, které jsem navštěvoval, bylo církevní. Před začátkem první hodiny vždy jeden z žáků přečetl krátkou modlitbu a teprve poté začala výuka. Měl jsem také možnost zažít jednu ze školních bohoslužeb, která se uskutečnila v úterý po Velikonocích.

Jaká část rakouské kultury, kterou jsi poznal díky Erasmu, tě nejvíce oslovila?

Nejvíce mě zaujala kulturní rozmanitost, kterou jsem během pobytu v Rakousku zažil. Překvapilo mě, kolik studentů ve škole mělo kořeny v jiných zemích – ať už šlo o Balkán, Turecko, Blízký východ, nebo třeba Ukrajinu. Bylo běžné, že spolužáci doma mluvili jiným jazykem než němčinou, slavili vlastní svátky a přitom byli plně součástí rakouské společnosti. Tahle pestrost mi přišla velmi inspirující – ukázala mi, jak může multikulturní prostředí fungovat přirozeně a obohacovat každodenní život. Naší častou zábavou tak bylo porovnávání toho, jak se určitá slova z němčiny řeknou v našich mateřských jazycích.

Jaký je tvůj nejzajímavější zážitek s místními lidmi nebo studenty?

V živé paměti mi utkvělo jedno odpoledne během velikonočních prázdnin, které jsem strávil hraním deskových her se spolužáky, jež jsme společně s mou hostitelskou „ségrou“ pozvali. Nejvíc nás pobavily Aktivity – i když byly v němčině, což pro mě znamenalo výzvu, o to větší byla zábava. Celkově jsme si užili všechny hry a prožili příjemné, uvolněné odpoledne, na které jen tak nezapomenu.

Jak jsi zlepšil svou znalost němčiny během svého pobytu?

Mám za to, že se zlepšila hlavně má schopnost plynule mluvit a rozumět. V průběhu pobytu jsem cítil, že se mi některé jazykové struktury zautomatizovaly, nemusel jsem přemýšlet nad každým slovem a dokázal jsem pohotověji reagovat na různé situace. Ke konci pobytu mi to potvrdila i hostitelská rodina – řekli mi, že na mě při rozhovorech už nijak zvlášť nebrali ohledy při přizpůsobování své mluvy, a přesto jsem jim rozuměl.

Který předmět tě nejvíce nadchl a proč?

Bavila mě především chemie, kde teoretický výklad šel ruku v ruce s praktickou ukázkou. V hodinách si žáci nejprve vysvětlili určitý princip nebo chemickou reakci a vzápětí si ho ověřili formou pokusu. Tento interaktivní způsob výuky mi přijde jako ta správná cesta ve vzdělávání. Rád bych ještě zmínil kurz němčiny pro cizince, který naše škola nabízela a na který jsem docházel. Byl jsem zde s mladšími studenty, a některá gramatická cvičení pro mě byla příliš jednoduchá, jiná naopak výzvou. Celkově kurz hodnotím pozitivně a věřím, že mi pomohl posunout se v jazyce dál.

Jaké rady bys dal budoucím studentům, kteří se chystají na výměnný pobyt v zahraničí?

Mluvte. Zažijte toho co nejvíc. Využijte čas strávený v zahraničí ke zlepšení svých jazykových schopností, navazujte nová přátelství, vytvořte si zážitky na celý život – a hlavně si to užijte tak, jak vy sami chcete. Nedělejte si těžkou hlavu z koncovek, předložek nebo přídavných jmen. Hlavní je nebát se mluvit, být otevřený novým zkušenostem a lidem kolem sebe. Protože právě oni tvoří většinu celkového dojmu, který si z Erasmu odnesete.

Co si myslíš, že je největším přínosem studia v zahraničí pro osobní růst a rozvoj?

Mě Erasmus naučil být sám se sebou. Na Erasmu jste daleko od starostí, které zůstaly doma v Česku, ale zároveň i od rodiny a přátel. Když si tak chcete odpočinout od celodenního mluvení v němčině nebo se někam vydat na vlastní pěst, jste odkázáni hlavně sami na sebe. Zároveň pobyt v zahraničí podporuje samostatnost. Přijíždíte přece jen do v podstatě cizí rodiny, kde se musíte seznámit, vypozorovat jejich tradice a zvyky – a to vše v cizím jazyce.

Přivezl sis nějaké suvenýry nebo jídlo? Jaké?

Suvenýrů mám několik od hostitelské rodiny – dostal jsem třeba plátěnku s motivy města Erfurt, kde jsme byli na Velikonoce navštívit širší rodinu. Nejhezčím dárkem ale bylo přáníčko, které jsem dostal od třídy, do které jsem chodil, a na nějž se celá třída podepsala. Sám jsem si ve Vídni u Hundertwasserhausu koupil tužku a přidal ji do své sbírky propisek a tužek z míst, která jsem navštívil. A jako „jídelní“ suvenýr jsem domů přivezl linecký dort, který byl podle mé hostitelské rodiny symbolem města Linec, jež se nachází nedaleko Welsu, kde jsem prožil své Erasmus dobrodružství.