Jak svět nahlíží na aktuální konflikt v Gaze? Co se skutečně odehrálo? A jaké dopady má celá situace na západní společnost?
V dnešní době se rozmohl trend získávání informací, zpráv pomocí sociálních sítích. Uživatelé rychle konzumují informace o všech aktualitách a problémech. Celý tento trend ale nenapomáhá k tomu, aby se lidé něco dozvědeli a něčemu porozuměli. Uživatel mnohdy kriticky, a v zájmu sebereflexe, nerozkryje celé zákulisí problému, přijme to, co je mu naservírované a zastane předložený názor. To vede k polarizaci celé západní společnosti a k nebezpečnému extremismu. V důsledku toho pak rozdělené tábory vynášejí jednoznačné a nekomplexní soudy.
- Kontext a aktuální situace
Celý svět se zhrozil v říjnu roku 2023, když se k celosvětovému napětí po válce na Ukrajině přidal nejnovější izraelsko-palestinský konflikt. Jedná se o existenční téměř sto let trvající konflikt, ve kterém obě strany překračují pravidla svou brutalitou. Palestinské hnutí Hamás, ovládající pásmo Gazy, zaútočilo na Izrael. Útok ze 7. října 2023 je také nevšední v míře znelidštění a devastace civilního obyvatelstva. Většina minulých válek se odehrávala na frontové linii, mezi vojáky, ale nyní hnutí Hamás překročilo hranice a zabíjelo, znásilňovalo a unášelo, každého, koho potkalo. Palestinci vysílali živě svou surovost a vše umísťovali na sociální sítě, což otřáslo celou židovskou společností. Útočníci nechtěli dobývat místní cíle, ale nahnat Izraelcům strach. Překvapit je a ukázat jim svou sílu. [1]
Podobné hrozby pro Izrael platí od Libanonského Hizballáhu nebo od ještě nebezpečnějšího Iránu, s kterými Izrael není v otevřeném konfliktu. Obě dvě strany se ale navzájem ostřelují pomocí raket a útočí na své vysoké představitele. [1]
Proč celá situace vyústila v konflikt právě 7. října 2023?
K pochopení je důležité si objasnit celou situaci před započetím konfliktu.
Palestinskou společnost zastupují dvě přední strany, které jsou vzájemně znepřáteleny. První z je Fatah, umírněnější levicově orientovaná politická strana ovládající Západní břeh Jordánu, která uznává existenci Izraele. Vlády ji nezařadily na seznam teroristických organizací a snaží se dosáhnout svých cílů diplomatickou cestou.
Druhou klíčovou silou je radikální hnutí Hamás, které od roku 2007 ovládá pásmo Gazy a jako jeden z cílu si klade teror vůči Izraeli i za cenu své zkázy. Proto téměř nepřetržitě vysílá proti Izraeli rakety nebo podniká teroristické útoky. V Gaze nastolil autoritářský režim, který silně potlačuje jakoukoliv politickou opozici, spolu s přísným výkladem práva šaría. Hamás vládne v území, které je pod blokádou Izraele a Egypta. Izrael má tedy pod kontrolou průchody zboží i osob, protože kontroluje veškeré hraniční přechody. Proto už v roce 2005 začal Hamás s výstavbou až pěti stovek kilometrů dlouhé sítě tunelů (pro srovnání pražské metro má 65 km), díky které do Gazy proudí lidé, zbraně a peníze. Tunely Hamás postavil pod nemocnicemi, školami, aby je nemohl Izrael snadno zneškodnit bez zásahu na civilisty. [1]
Izraelskou vládu tvoří od roku 2022 koalice v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Tento nejdéle vládnoucí premiér v Izraeli, který pro udržení své moci a pro své znovuzvolení udělá téměř cokoliv. Šéf vlády izraelského státu je trestně stíhaný a obviněný Nejvyšším soudem státu Izrael a mezinárodním soudem z důvodů korupce, podvodů, zneužití důvěry, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jako politik je často označován za populistu a pragmatika. Na druhou stranu je to politik, který má dobré vztahy s republikány v USA, uzavřel Abrahámovské dohody s arabskými státy a dokázal pozvednout kulhající izraelskou ekonomiku. Přesto rozdělil izraelskou společnost a se svou politikou ji dovedl do dalšího konfliktu.
Aby se Netanjahu a jeho strana Likud mohl znovu stát premiérem, potřeboval koaliční partnery. Žádná z předních politických stran s ním nechtěla spolupracovat musel hledat své partnery jinde. Netanjahuovi zbývala pouze radikální pravice. Díky podpoře tří malých stran se mu podařilo vyhrát. Novou vládu tvoří extrémisté, ultraortodoxní židé, také vyznávači kahanismu (ideologie, která nadřazuje židovskou rasu, pozn. red.) a především osadnící ze Západního břehu Jordánu. [1]
Justiční reforma
Celá tato koalice se také vyznačuje snahami o prosazení justiční reformy. Tato změna legislativa by omezila moc Nejvyššího soudu v zemi. Vládní strany by tak získaly větší moc k prosazení svých programů. Tato reforma soudnictví by soudcům odebrala moc zrušit rozhodnutí vlády. Izrael by se tak pomalu stával státem s nedemokratickými prvky. Představitelé vlády by si mohli dělat téměř vše, co by chtěli, bez žádných protivah. Izraelský nejvyšší soud působí jako kontrolní úřad vlády a zastánce demokracie v zemi. V červenci roku 2023 se vládě, i přes masivní protesty, podařilo reformu prosadit. Změny justice soud zrušil hned v následujícím roce. Politická krize mohla mít zásadní vliv na načasování útoku právě v říjnu 2023. [1]
Hamás uvedl, že říjnový útok měl za cíl potlačit dosavadní kroky izraelské vlády. Především šestnáct let trvající blokádu Pásma Gazy, opakující se izraelské vojenské zátahy v obcích na Západním břehu Jordánu. Toto je spojené se vzrůstajícím násilí radikálních osadníků vůči Palestincům a rozmachu nelegálních osad. [1]
Jak Izrael odpověděl?
Izraelská odveta spočívá v útoku na pásmo Gazy a rozšiřování vlivu na Západním břehu. Na začátku srpna 2025 Izrael oznámil, že chce obsadit celé město Gaza. Cílem je celkové zneškodnění Hamásu a záchrana všech rukojmích. Hamás ale vyhrožuje, že pokud se Izrael přiblíží, rukojmí budou popraveni. Izrael tak čelí kritice, že jeho taktika nemá za cíl osvobodit rukojmí, protože se cíle navzájem vylučují. V Gaze panuje katastrofální humanitární krize a tato ofenziva rozhodně situaci nezlepší. [2]
- Lidská práva a genocida
V roce 2023 žilo v Gaze 2,1 miliónů osob. Na ploše menší než je Praha bylo tehdy více než polovině obyvatel méně než 19 let. [1]
Stále častěji Izrael záměrně omezuje proudění humanitární pomoci a potravin do Gazy. Používá nedostatek potravin, obléhání a ničení infrastruktury jako metodu války. Také odpojil elektřinu, cílil na mobilní připojení. Civilisté často nemají připojení k internetu nebo dostatek elektřiny pro nabití svých telefonů. Nemohou získat proto informace o centrech s humanitární pomocí, které se často nacházejí daleko a za bojovou linií. Pro lidí s omezením pohybu, děti nebo pro těhotné matky je téměř nemožné se dostat k pomoci. [3]
V Gaze poprvé vyhlášen hladomor 22.srpna 2025. Civilisté se každý den musí vyrovnávat s extrémním nedostatkem potravin, akutní podvýživou a úmrtím související s hladověním. Organizace jako Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Dětský fond OSN (UNICEF), Světový potravinový program (WFP) a Světová zdravotnická organizace (WHO) znovu vyzývají k okamžitému příměří. WHO na svém webu uvedla: „Téměř dva roky konfliktu, opakované vysídlování a přísná omezení přístupu humanitární pomoci, které umocňují opakované přerušení a překážky v přístupu k potravinám, vodě, lékařské pomoci, podpoře zemědělství, hospodářských zvířat a rybolovu a kolaps systémů zdravotnictví, hygieny a trhu, dohnaly lidi k hladovění.“ [3]
V Gaze za dva roky válčení zemřelo více než 60 000 osob (podle gazanského ministerstva zdravotnictví), Izrael mluví o 20 000 zabitých teroristech. Lidé nemají přístup k vodě – 70 procent vodních zařízeních a čističek je poničeno nebo cela zničeno. Polovina nemocnic je poškozena nebo zničena. Bylo napočítáno přes 40 milionů suti z rozbitých domů, které budou místní opravovat déle než dekádu. Zarážející je také vysoká úmrtnost novinářů. Bída a špatné hygienické podmínky vedly k rozšíření infekcí odolných vůči více lékům. [3]
Mezinárodní soud Izraeli nařídil, aby přijmul opatření k zábraně genocidy. Izrael toto odmítá a popírá jakékoliv spojení s genocidou. Mezitím organizace jako OSN nebo Mezinárodní trestní soud dokumentují možné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. [3]
- Možné řešení a reakce světa
Světové organizace v čele s OSN vyzývají stále častěji k ukončení konfliktu a ke stálému míru. OSN dále požaduje, aby byli propuštěni rukojmí a aby nebyli zabíjeni další civilisté. Organizace jako Amnesty International považuje Izrael za apartheidní stát a veřejně prohlašuje, aby byla zrušena blokáda Gazy a zastavena genocida. [1]
Ve světové politické scéně je nejhojněji zastoupen návrh dvojstátního řešení, podporován OSN a EU. Vedle Izraele by tak vznikla i Palestina jako stát. To ale naráží na palestinskou nejednotnost, korupci a samotný plán Hamásu na zničení Izraele. Izrael také nesouzní s tímto způsobem řešení. Stále více rozšiřuje nové osady na Západním břehu Jordánu. Snaží se jej získat tím, že asimiluje nežidovské obyvatelstvo. V tomto se izraelské praktiky podobají těm ruským na Ukrajině. Židovský stát také nadále plánuje útočit na Gazu a okupovat ji. [1]
USA je hlavním vojenským spojencem Izraele, ale rostoucí napětí uvnitř USA vede stále k častější kritice izraelské strategie. [1]
Celý svět je ohledně otázky řešení izraelsko – palestinského konfliktu značně rozpolcený a nejednotný. Reálná krátkodobá možnost je mezinárodně garantované příměří a humanitární dohoda. Dlouhodobě se ale všichni shodují, že bez politického řešení palestinské otázky se násilí bude opakovat. [1]
- Palestina a kultura: hlas zvenčí
Proti izraelskému zásahu v Gaze se zvedla ohromná vlna protestů. Protestující kritizují sílu útoku a následný vysoký počet civilních obětí i přes to, že útoky jsou často hlášeny dopředu, aby měli civilisté čas se přemístit. Mnoha protestujícími je Izrael označován za apartheidní stát, které mu jde pouze o vyvraždění všech Palestinců. Protesty jsou téměř vždy doplněny frází FREE PALESTINE. Palestinci by již nadále neměli žít pod vládou Izraele, ale usilovat o zbudování svého vlastního státu, tudíž o samostatnost a osvobození. Problém ale nastává v nejednoznačnosti fráze. Může být antisemitská a znamenat i naprosté vyhlazení Izraele. [1]
Především na amerických univerzitách se zvedla ohromná vlna odporu. Spolky, které tento odpor inicují jsou často finančně sponzorované Íránem nebo Katarem. Mnoho studentů si tedy myslí, že jsou součástí spontánního hnutí, nikoliv něčeho roky připravovaného. Hamás se snaží dostat na lepší světlo pro západní svět díky těmto protestům. Pravdou ale zůstává, že Hamás často vede útoky z uprchlických táborů, škol nebo nemocnic. Jakýkoliv izraelský protiútok se neobejde bez útoků na civilisty. Realitou bohužel ale zůstává zoufalá situace v Gaze, kde se aktuálně nedá žít. [1]
Zajímává je situace okolo izraelsko – palestinského konfliktu na hudební scéně. Kapely jako Bring Me The Horizon, Imagine Dragons nebo Green Day vyjadřují podporu Palestině pomocí vyvěšených palestinských vlajek na stagy v průběhu koncertu. Znak podpory Palestině je pak také fráze Free Palestine, kterou umělci vykřikují během koncertů. Tyto činy mají upozornit na brutalitu a míru dehumanizace celého konfliktu. Především upozorňují na tragický stav civilistů v Gaze. [5]
Severoirská kapela Kneecap zašla ale ještě dál. Vžívá se do celého konfliktu skrze svou nesnášenlivostí vůči Velké Británii a otevřeně prohlašuje, že Izrael páchá genocidu na palestinském lidu. Jeden z rapperů kapely – Liam Óg Ó hAnnaidh, známý spíše pod uměleckým jménem Mo Chara, byl obviněn z terorismu na základě vyvěšení vlajky Hizballáhu na koncertě kapely. Před soudem se utvořil obrovský dav na podporu rappera, lidé vyvěšovali irské a palestinské vlajky a skandovali frázi „Free Mo Chara“. [5]
Co mě vedlo k napsání tohoto článku?
Na letošním festivale Rock for People v Hradci Králové, vystupovala irská kapela Fontaines D. C. Zarazilo mě, když jsem uviděl položenou vlajku přes kombo kytaristy. Ležela tam vlajka Palestiny. V půlce koncertu mezi skladbami vykřikl zpěvák kapely výraz FREE PALESTINE. Dlouhou dobu jsem si říkal proč? Proč hudbu spojují s politikou? Tento konflikt není pouze regionální záležitostí Středního východu, ale dotýká se nás všech, a než na to přijdeme, může být možná příliš pozdě.
- Závěr
Nejdůležitější je si uvědomit, že celý konflikt není tak černobílý, jak se na první pohled zdá. Útok ze 7. října a následná odplata Izraele celý konflikt pouze prohloubila. Oddálil možnost mírového soužití svou krutostí, násilností a bezohledností, což vede k nenávisti a strachu. Je tedy otázkou, zda se bude situace vyvíjet násilně nebo se lidé poučí z té hrůzy, která ani jednomu národu štěstí nepřinesla a zkusí najít jinou cestu.
Při vytváření článku mi byla velkou oporou kniha Izrael ve stínu 7. řijna – rozhovor s Irenou Kalhousovou. Dále jsem čerpal z webů ČT 24, WHO nebo Amnesty International.
Citace
1. KUNDRA, Ondřej a KALHOUSOVÁ, Irena. Izrael ve stínu 7. října: rozhovor s Irenou Kalhousovou: o napětí v izraelské společnosti, konfliktu s Palestinci a tom, kde dál hledat naději na mír. Praha: Respekt Media, [2024]. ISBN 978-80-909308-0-3.
2. SCHWAM, Jakub. Izrael zahájil útok na město Gaza. Online. ČT 24. 2025. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/izrael-zahajil-utok-na-mesto-gaza-364216. [cit. 2025-09-07].
3. Famine confirmed for first time in Gaza. Online. World Health Organization. 2025. Dostupné z: https://www.who.int/news/item/22-08-2025-famine-confirmed-for-first-time-in-gaza. [cit. 2025-09-07].
4. Lift the blockade on Gaza and stop the genocide. Online. Amnesty International. 2025. Dostupné z: https://www.amnesty.org/en/petition/lift-the-blockade-on-gaza-and-stop-the-genocide/. [cit. 2025-09-07].
5. O’NEILL, Julian. Decision over Kneecap rapper terror charge delayed. Online. BBC. 2025. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/articles/c939v4kw2l4o. [cit. 2025-09-07].
Gybonoviny 