FETLYF – tour de Paris et Saint-Malo

Malebné pobřežní Saint-Malo, nezapomenutelná divadelní představení, pohostinní Francouzi, noví přátelé jiné národnosti a kultury, nenahraditelné zážitky a příležitosti – to vše festival nabízí aktivním a motivovaným studentům, kteří se ho rozhodnou zúčastnit. A co že to tedy ten FETLYF je?

Kam a proč jsme se to vydali?

Gymnázium Boženy Němcové již pěknou řádku let svým studentům nabízí jakožto volitelný předmět „francouzské divadlo“. Studenti mohou jeho prostřednictvím ve svém volném čase konverzovat v cizím jazyce, užívat ho v praxi, v téměř přirozených situacích a učit se v něm být flexibilní – v herectví se improvizaci někdy jednoduše nevyhneme. Naše divadlo se již tradičně zapojuje do festivalu FETLYF – LYCÉENS SUR LES PLANCHES – Festival International de théâtre lycéen francophone de Saint-Malo (FETLYF – STUDENTI NA PRKNECH – Mezinárodní festival gymnaziálních divadel v Saint-Malu). A co tento festival nabízí – to jste si již zcela určitě přečetli v perexu 🙂

On part? On part! (Odjíždíme? Odjíždíme!)

Pokaždé, když jsme si připravovali nějakou hru, byl pro nás festival snad tou největší motivací. Každá generace divadelníků se do městečka nehorázně těší, je to pro nás jakési vyvrcholení naší dlouhodobé dřiny. Jenže… V roce 2019 přišla pandemie, jak si nejspíš ještě všichni živě pamatujeme, a pro nás se dveře do Francie na dlouhé tři roky zavřely. Nezabouchly se však nadobro – letos jsme opět mohli vystoupit na prknech saintmalského divadla l’Hermine! S nadšením jsme se pustili do nové hry – Juste la fin du monde (Jenom konec světa), jejímž autorem je uznávaný Jean Jacques Legarce. Poněvadž nemám v plánu nikomu prozradit zápletku, seznámím vás s dějem pouze ve zkratce – hlavní hrdina Louis se po mnoha letech v dobrovolném odloučení od rodiny vrací zpět domů, aby nejbližším příbuzným sdělil jistou velice významnou informaci. Čelí však výčitkám, vzájemnému odcizení, problémům s komunikací, neshodám, hádkám… Zda tyto bariéry překoná a dosáhne svého cíle se ale dočtete již v knize nebo vám to prozradí umělci v nějaké pěkné inscenaci. Pak přišly menší problémy s financemi – naše škola nám letos nemohla přispět žádné peníze a uhradit veškeré výdaje bylo tedy na nás. Uspořádali jsme francouzská matiné, kde jsme pro spolužáky a rodiče pekli bio a fairtrade pochoutky, poprosili město, vytvořili profil na portále HITHIT… A v pátek 17. března vyrazili!

Čarovná Paříž

Po poněkud neklidné a nekomfortní noci v autobuse jsme okolo osmé hodiny ranní dorazili do okouzlující královny měst, do Paříže. Během dne jsme ji prochodili křížem krážem a viděli mnoho monumentálních památek, jako například majestátní Eiffelovu věž, Vítězný oblouk, rekonstruovaný Notre Dame, tajuplný hřbitov Père-Lachaise a mnoho dalších katedrál a kostelů. Večer jsme celí unavení dorazili do hotelu, odkud pak ještě přeživší část souboru odjela pokochat se z Eiffelovky noční Paříží. Vyčerpanější jedinci zůstali v hotelu a již dobíjeli baterii na další den, kdy nás měl čekat výlet do Versailles. Sobotní turistika nás zmohla a ranní odjezd by nám přinesl další komplikace, a tak jsme plánovaný výlet nakonec byli nuceni zrušit. Nedělní den končil již ve vytouženém Saint-Malu, kde jsme po shledání s našimi „familles d’accueill“ (hostitelskými rodinami) strávili příjemný první večer.

Týden FETLYFu

Pondělkem začal samotný program festivalu. Na první den naplánované vystoupení na základní škole se zdařilo – děti nás přivítaly velice vřele, zahrnuly nás množstvím zajímavých otázek, zahráli si s námi fotbal a nechyběl ani zpěv národní hymny. Odpoledne jsme se seznámili s kulturami ostatních účastníků formou degustace národnostních specialit a večer v divadle obdivovali výkony profesionálních herců. Úterý byl náš „jour J“ (den D), den našeho vystoupení. Po dopolední generálce a obědě to vypuklo – a skončilo velkým úspěchem. Celí rozradostnění z pochvaly od samotného ředitele divadla jsme šli večer místo na představení oslavovat na pláž. Náplní třetího dne byl výlet do obdivuhodného kláštera Mont Saint Michel, architekturou připomínajícího proslulou školu čar a kouzel v Bradavicích. Dobrodružnou expedici nám okořenil dující vítr a dotěrný déšť, i navzdory nepříznivému počasí jsme se však vrátili domů živí. Ve čtvrtek nás čekaly ateliéry. Rozdělili jsme se do skupin na tanec, zpěv a bubny a pod vedením profesionálních umělců si každá skupina připravila menší vystoupení. Odpoledne a večer proběhl již tradičně ve znamení divadelních představení. Uteklo to jako voda, je tu pátek, poslední den zájezdu a také konec festivalu. Tento den jsme se jakožto divadelní skupiny spojili – všechny francouzské, mauricijské, bulharské, španělské, prostějovská a naše hradecké – a pod vedením organizátorů nazkoušeli závěrečné představení. Po vystoupení jsme se rozloučili diskotékou a ještě před půlnocí vyjeli zpět domů. Každý den jsme měli tolik aktivit, že jsme se večer vracívali celí unavení a ráno vstávali s touhou zůstat ještě v posteli. Uplakaná Bretagne dostála své pověsti a pravidelně smáčela naše hlavy svými slzami a foukala na nás chladným dechem. Platí však pravidlo – „není špatného počasí, nýbrž špatně oblečeného turisty“ – a proto nastydli jen ti nepřipravení. Koncem festivalu se mezi účastníky však začala šířit jakási infekční choroba, a tak jsme ochořeli vesměs všichni. I navzdory vyčerpání a různě vážným onemocněním jsme ale získali mnoho úžasných zážitků a festival byl pro nás velikým úspěchem.

za celý divadelní soubor Les douces-amères (Hořko-sladcí) Daniela Scheuerová


|

,

|

Vytvořte si web nebo blog na WordPress.com