rozhovor o práci učitele s vyučujícím angličtiny a češtiny Ondřejem Kosejkem

1.Co vás baví na práci?

Baví mě pracovat s mladými lidmi. Na našem gymnáziu máme spoustu zajímavých, inteligentních a neobvyklých osobností. Zároveň se od studentů sám pokaždé něco nového dozvím. Zjišťuji, jaké jsou trendy v hudbě nebo v kultuře a udržuji se duševně mladý. Baví mě, že se nestačí jen něco naučit, ale díky zvídavým otázkám se doplnit.

2. Jaký je váš nejbizarnější zážitek během učení?

Tady se mi na gymnáziu nic extra neobvyklého nestalo, například že by někdo třeba utekl ze třídy, měl na sobě nějakou masku nebo by třeba nechtěl odpovídat. Spíš se jedná o takové běžné zážitky, že někomu začne téct krev z nosu, udělá se mu špatně nebo celkově nemá svůj den.

Teď mi jeden student při angličtině neustále opakoval téma zmrzlina na všechny otázky. Téma jsme sice měli společenské problémy a on neustále opakoval tu zmrzlinu v různých kontextech. Studenti mně někdy překvapí nějakým vtípkem, ale asi něco extra bizarního se mi nestalo, možná jedině Halloween, když jsou tady všichni v maskách, to je takové neobvyklé. 

3. Jací bývali vaši učitelé češtiny a angličtiny, když jste býval student? Ovlivnili vás nějak? Byl jste nimi nějak inspirován?

Doba když jsem studoval já, od roku 1993, kdy jsem nastoupil do základní školy. V roce 2006 jsem ukončil střední školu a pak jsem nastoupil na vysokou, byla výuka naprosto odlišná od té dnešní. Nebyly technologie, ani internet, výuka byla dost klasická. Používaly se učebnice a pracovní sešity a skoro se vůbec nepracovalo s technikou. Nějaká videa byla poměrně vzácná. Pokud bylo video, tak nejčastěji na videokazetě. O tom že bychom hráli nějaké hry na mobilu se vůbec nedá mluvit, všechno vypadalo jako výuka, kterou známe ze starších filmů. Učitel měl hlavní slovo a se studenty vůbec nediskutoval, což si myslím, že se v současnosti dost mění a studenti s učitelem jsou v hodinách spíše partneři. 

Určitě vzpomínám na nějaké učitele raději než na jiné. Nejraději vzpomínám na učitelku angličtiny na základce. Na střední škole jsme měli trošku přísnější učitelku, která nosila podpatky. Pokaždé, co se blížilo klapání podpatků a cítili jsme její parfém tak jsme věděli, že bude zkoušet a hodina bude trošku drsnější. U češtiny jsem měl na dobu docela normální učitele, kteří vždy dokázali poradit a naučit.

4. Proč jste si vybral zrovna český a anglický jazyk?

Angličtina mi vždycky byla blízká a vždycky mě bavila. S češtinou jsem taky neměl žádné výraznější problémy. Bavilo mě opravování textů, hledání různých chyb a čtení, takže angličtina mi to přišla jako dobrá volba. Před vysokou jsem ještě přemýšlel nad němčinou, ale pak jsem se rozhodl pro češtinu, což byla určitě lepší volba. Z hlediska opravování by byla lepší ta němčina, protože v té třídě je 15 dětí, ta práce s nimi je individuálnější.

5. Které anglicky mluvící země jste navštívil a jaké byste chtěl navštívit?

Já jsem zatím navštívil jenom Spojené království a to opakovaně. Do Ameriky a Austrálie jsem se zatím nevydal. Amerika mi přijde příliš rozsáhlá a moc nesouzním s americkým životním stylem a s Američany, více by mě lákala Austrálie a Nový Zéland.

6. Jaké jsou vaše záliby?

Cestování je určitě jedna z nich, dále rád chodím po horách. Několik let jsem chodil do základní umělecké školy. Mám klavír i doma takže docela dost hraji, když mám volnou chvíli. Hraji také na kytaru, tam jsem spíš takový samouk amatér. Rád vařím. Zajímá mě gastronomie, rád chodím do různých restaurací a kaváren. Ochutnávám nové chutě a věci. Samozřejmě i četba, snažím číst i knížky co mi studenti doporučí, abych jim něco mohl doporučit i já. Dále pak to jsou takové běžné zájmy, jako je divadlo, kino, hudba a koncerty.

7. Jaká je vaše nejoblíbenější/poslední divadelní hra?

Asi nemůžu říct která je moje nejoblíbenější, ale pokud je to nějaká dobrá hra tak mi nevadí jí vidět v různých inscenacích. Viděl  jsem opakovaně například Maryšu a pokaždé mě ta hra něčím překvapila, ať je to například provedením nebo jiné herecké výkony. Stejně hra Naši Furianti, při klasickém zpracování silně záleží na provedení režiséra, co tam dokáže vyhmátnout a zaktuálnit. Pokud je tedy dobrá hra a dobrý text, není na škodu vidět víckrát za sebou. Kytice má například skvělý text, který dokáže zaujmout, pokud je správně zinscenovaný.

Naposledy jsem viděl tady v Klicperově divadle dvě hry, které vřele doporučuji. První hra se jmenuje Celý život nestačí, jedná se komedii z prostředí Nové Paky, o tom jak se skupina lidí věnuje spiritismu a vyvolává duchy. Je to trochu nadsázka a černohumorné představení. Druhou hru co jsem viděl se jmenuje Tělo tajné agentky, jedná se o skutečný příběh jedné ženy z druhé světové války, která se věnovala partizánské činnosti. Je to zaktuálněné do akčního filmu, trošku do černé komedie a zároveň tam zůstaly historické reálie. Obě hry vřele doporučuji.

8. Věnujete se nějakému sportu?

Sporty dělám spíše rekreačně, ale mám je rád. Raději ale provozuji sporty individuálně. Chodím hodně pěšky, jezdím hodně na kole, plavu, chodím po horách. Kolektivní sporty mi moc nejdou, ani mě moc nebaví.

9. Jaká kniha vám zrovna leží na nočním stolku?

Tak aktuálně tam mám knihu Anatomie rodu. Je to nová kniha od autora Simona Mawera. Jedná se o britského autora. Možná budete znát jeho knihu Skleněný dům, která pojednává o příběhu vily Tugendhat v Brně. Jeho novinka pojednává o životě mladého námořníka z devatenáctého století a o jeho dětech a vnoučatech. Je to románová kronika a příběh jedné rodiny. Toho autora k tomu inspiroval vlastní výzkum, když zkoumal svůj rodokmen a z něhož vyčetl tento příběh. Jedná se tedy částečně o biografii jeho rodiny.

10. Jaký je váš nejoblíbenější autor a proč zrovna on?

Autorů je určitě spousta, ale nejvíce mě zaujal autor Josef Karel Šlejhar, který je trošku pozapomenutý český autor z přelomu devatenáctého století. Věnoval jsem se mu i v diplomové práci. Je to představitel směru naturalismus. Studentům bych určitě doporučil jeho novelu Kuře melancholik. Z anglicky píšících Oscar Wilde, protože jeho život byl velmi tragický. Jeho dílo je pořád krásné jeho angličtinou a myšlenkovým přesahem. Jako dílo bych určitě zmínil jeho pohádky a obraz Doriana Graye. 

11. Je Gybon jedinečný?

Bohužel nemám srovnání, protože jsem na jiném gymnáziu neučil, ale myslím si že naše výhoda je určitě v tom, jaké máme studenty. Jsou velmi talentovaní a motivovaní, mají spoustu zájmů a přichází se spoustou projektů, jako je hudební festival nebo charitativní pečení. Účastní se různých soutěží, proto jsou naše největší výhoda studenti a naši školu dělají školou.

12. Je AI pro výuku hrozba nebo příležitost? Jaké s tím máte zkušenosti?

Myslím si, že se AI všichni dost bojí, ale na druhou stranu je to věc, kterou poměrně často využíváme, aniž bychom si to uvědomovali. Myslím si, že je to podobné jako třeba s internetem. Určitě je to věc, která je nová a bude chvíli trvat než si na ni navykneme a naučíme se s ní pracovat. Rozhodně se jedná o věc, která nám spoustu věcí usnadní, ale je potřeba brát některé informace s rezervou. Osobně ji využívám na tvorbu různých aktivit pro studenty. Se spoustou věcí to silně pomáhá, ale je ještě velmi nedokonalá a bude trvat, než bude podávat stejné výsledky v češtině jako v angličtině. 

13. Co byste na závěr vzkázal studentům?

Hlavně buďte spokojení a ať se vám daří ve škole i mimo ni. Buďte stále tak šikovní, motivovaní a pozitivně naladěni. Nezapomínejte na sebe a na svoje koníčky a zájmy, protože je důležité, aby měl člověk tu energii kde brát.