Čtyři roky. Tolik času jsem měla čest stát v čele našeho školního časopisu Gybonoviny, který jsem si na začátku sama vysnila, založila a krok za krokem vypiplala. Když se dnes ohlížím zpátky, cítím hlavně vděčnost, za všechny zkušenosti, exkurze, radosti i výzvy, které mě tahle cesta naučila.
Vést redakci plnou lidí, kteří mají tah na branku a dělají věci navíc, protože proč ne, pro mě byla obrovská radost. Ale taky škola… Nejtěžší bylo udržet časopis v chodu i ve chvílích, kdy nebyl čas nebo nálada, protože dobrý časopis potřebuje péči každý týden. Největší sranda naopak přicházela, když se redakce dostala do „flow“, nápady se valily ze všech stran a my věděli, že tvoříme něco, co má smysl. Překvapilo mě, že tahle role nebyla jen o psaní, ale hlavně o schopnosti naslouchat lidem a chápat jejich potřeby. A za to jsem nesmírně ráda.
Na co jsem nejvíc pyšná? Že Gybonoviny mají duši, vlastní nápady, příběhy a hlavně taky pořád žijí! K tomu patří i velké úspěchy: třeba ocenění 3. nejinspirativnější studentský časopis roku, které jsme získali jako redakce a já si toho do teď vážím (hlavně té skleněné ceny :)). Bavily mě ale i zdánlivé drobnosti, které mi ještě dlouho zůstanou v paměti, jako náš první rozhovor s tehdejším panem ředitelem, nebo historka s virálním TikTokem, který slavil úspěch úplně jinak, než jsme čekali. #bagetaskurecimmasem
Velké poděkování patří celé redakci, která do časopisu investovala to nejcennější, co studenti mají, svůj volný čas. Shout out pro ně! Zvláštní dík pak patří taky naší neúnavné korektorce Aze, která si přeje zůstat v anonymitě, ale bez ní bychom se nikdy nedostali tam, kde jsme dnes.
Teď přichází chvíle, kdy předávám štafetu dál. Novým šéfredaktorem se stává Ondra Březina, který už vede školní podcast Božcast a žurnalistika je jeho velkou životní vášní. Věřím, že Gybonovinám dá péči, kterou si zaslouží, a posune je ještě dál. Moje role se teď mění, už nebudu stát v čele, ale zůstanu nablízku jako mentorka a velká podpora mých hvězd.
Loučím se s pocitem, jako když dokoukáte film, který změnil pohled na vaši realitu. Vypínám televizi, ale na ten film ještě dlouho nezapomenu. Změnil mě, tuhle školu a zanechal stopu. Díky za to.
Čtenářům chci říct jediné: Díky za veškerou přízeň. Díky za veškerou podporu. Buďte na Gybonoviny hodní. Tenhle časopis je živý díky lidem, kteří do něj dávají kus sebe. A zaslouží si velkou pochvalu. Všichni!
Adios, amigos. Ať Gybonoviny žijí dál!
Gybonoviny 