Když se mě někdo zeptá na mé záliby, vždy odpovídám, že nejraději chodím do skautu. Ovšem pak přichází otázka: ,,A co tam vlastně vůbec děláte?“ A mně došlo, že na tuto otázku neumím pořádně odpovědět. Dlouho jsem přemýšlela, jak bych skaut popsala a tím odpověděla na tuto otázku, a to mě i vedlo k napsání tohoto článku.
Lidé, co nechodí do skautu, mi často říkají, že si to představují jako nějaké přežívání v divočině. Což sice zčásti pravda je, ale je to hodně stereotypní a vlastně jen zlomek toho všeho. Koho by bavilo se každý týden učit, jak přežívat v přírodě? O dost lepší je pak popis: ,,Hrajete nějaké hry, pak jezdíte někam na noc a hrajete na kytaru u ohně.“ Pro mě a dost mých skautských přátel je to něco mnohem hlubšího se speciálním významem.
Samozřejmě se na skautu učíme různé věci. Skaut je přeci jen výchovné hnutí, ale rozhodně to není jen klasické rozdělávání ohně nebo vázání uzlů. To vše sice ke skautu patří, ale také trénujeme první pomoc, která je hodně podstatná. Učíme se o skautské historii, která silně ovlivňovala i vývoj české historie. Poznáváme rostliny, které nám mohou pomoci, nebo naopak uškodit. Vážeme uzly, protože mají praktické využití. Učíme se sice přežívat v přírodě, ale zároveň ji neničit a udržovat ji zdravou. Učíme se i o politice a demokracii, protože je to v dnešní době aktuální. Učíme se navzájem si naslouchat, pomáhat druhým a vycházet i s lidmi, kteří nám nejsou sympatičtí. Učíme se všechno možné, protože co kdyby se to někdy hodilo. Přeci jen skautské heslo zní: ,,Buď připraven!“ Vždy se cítím hrdě, když mě spolužačka požádá třeba o náplast, jehlu a niť, nebo dokonce zavírací špendlík a já to mám u sebe :).
Jenže skaut zdaleka není jen o získávání nových dovedností. Jsme parta přátel různého věku, co spolu tráví čas a můžou být společně divní. Kromě učení hrajeme i hry. Zní to sice dětinsky, ale je to úžasný pocit v téhle době jít ven a zahrát si nějakou velkou hru ve městě. Nebo klidně jen klasické hry jako ocásky, vlajky, nebo třeba na schovávanou. Je to k nezaplaceni, obzvlášť v době, kdy mi takové prožívání volného času přijde velmi denormalizované.
Kdybych měla vzít skauting z takového filozofického pohledu, tak pro mě znamená snahu být lepším člověkem. Snahu byt nápomocná okolí, předávat své zkušenosti dál, rozvíjet se ve všem možném, učit se novým a novým věcem a mnoho dalšího, co ani nedokážu shrnout a popsat slovy. Častokrát vnímám skaut i jako emoci, která má ve mně speciální místo.
Skaut je pro mě místo, kde můžu být sama sebou. Kde se nemusím starat o to, abych zapadla mezi ostatní. Kde mě všichni berou takovou, jaká jsem. Kde se nemusím bát, že řeknu něco trapného. Kde můžu udělat jakkoliv velkou blbost a nikdo mě neodsoudí a častokrát se ještě přidá. Je to pro mě jako můj druhý domov. Lidi, se kterými tam chodím, znám přibližně už pět let a je úžasné, jak společně dospíváme. Jak se společně smějeme a v druhé chvíli můžeme vést hluboké rozhovory. Mí přátelé, které mám na skautu, jsou právě ti lidé, se kterými se cítím komfortně taková, jaká opravdu jsem.
Vlastně obecně skaustká komunita mi přijde velmi přátelská. Nedávno jsem se účastnila rádcovského kurzu (skautská vzdělávací akce, pozn. red.) a poznala na něm spoustu nových skvělých lidí z různých krajů naší republiky. Automaticky jsme si sedli, protože nás něco spojuje. A to právě skaut, což mi přijde úžasné.
Ke skautu neodmyslitelně patří také spousta zážitků. Z táborů, rádcovského kurzu, víkendových výprav, jednodenních výletů a samotných schůzek. Od povídání si pozdě do noci, přes spontánní chození ven na zahradu kolem půlnoci, táboráků a hraní na kytaru, nočních hlídek na táboře, hraní různých venkovních her, chození na hřiště, až po drobnosti jako jednoduché povídání, smání se a trávení času společně. Miluji, že společně můžeme chodit ven a prostě jen tak blbnout a nikomu to nepřijde divné. Miluji tyto akce i proto, že to je vždy několik hodin nebo dní bez telefonu, internetu a častokrát i samotného signálu. Miluji, že nám stačí být společně a nic víc vlastně nepotřebujeme.
Jsem moc vděčná, že jsem začala chodit do skautu. Nevím, kým bych byla, kdybych nebyla skautkou. Nevím, co bych si počala bez přátel, o které se můžu vždy opřít. Skaut není jen o učení se novým věcem. Je spíše o komunitě lidí, kteří se chtějí něco nového dozvědět a společně zažívají hromadu nezapomenutelných zážitků. Nyní na otázku: ,,Co vůbec děláte na skautu?“ odpovídám něčím ve smyslu: ,,Jsme parta přátel, co se pravidelně schází. Společně se dozvídáme něco nového a získáváme další společné úžasné zážitky.“
Gybonoviny 