Berja

Tereza Vrbacká z 5.C a Adriana Mučaj z 5.A se v rámci programu Erasmus+ podívaly do španělského města Berja. Bydlely u hostitelských rodin a navštěvovaly střední školu Sierra de Gádor, kde se účastnily výuky a také poznávaly jižní Španělsko. 

Adriana Mučaj:

Jaká byla největší výzva při adaptaci na nové prostředí ve Španělsku?
Největší výzvu při adaptaci na nové prostředí byla komunikace. Ze začátku
jsem si musela zvyknout na to, že ne vždy mi budou ostatní rozumět. Ale po
pár dnech jsem se naučila mluvit způsobem, kterým mi budou více rozumět.

Co tě ve Španělsku překvapilo úplně nejvíc, i když jsi myslela, že jsi
připravená?
Nejvíce a mile mě překvapilo, jak ke mně byli všichni milí a přívětiví. Nebylo
těžké s nimi navázat konverzaci a rádi se také pokoušeli mluvit anglicky, i když
jim to tolik nešlo. Nečekala jsem, že budou takto hodní a milí.

Jaká část španělské kultury, kterou jsi poznala díky Erasmu, tě nejvíce
oslovila?
Nejvíce mě oslovil karneval, který se každoročně koná v různých městech i
vesnicích. Všichni se na ten den pečlivě připravují, vymýšlí kostýmy, program,
hudbu. Byla to velmi veselá akce a mohla se zapojit celá komunita.

Kdy ses poprvé cítila opravdu „jako doma“?
Jako doma jsem se cítila poměrně brzy. Moje host rodina se snažila udělat
můj pobyt co nejlepší. Někdy jsem trávila čas i sama s rodiči mé host sestry a
moc jsme se nasmáli, při takových momentech jsem se cítila doopravdy jako
doma a kvůli tomu bylo loučení opravdu těžké.

V čem tě tenhle pobyt nejvíc změnil jako člověka?
Tento pobyt mě velmi změnil jako člověka. Naučila jsem se komunikovat
s cizími, navazovat nová přátelství, poznat kulturu a jejich každodenní život.
Po všech získaných zážitcích a zkušenostech se cítím více sebevědomá a
změnil se mi pohled na život a poznávání nových lidí a kultur.

Jaký byl tvůj nejzajímavější zážitek s místními lidmi nebo studenty?
Nejzajímavější zážitek pro mě byl, když jsme se třídou vyhráli soutěž „Migas“,
kde jsme se převlékli jako všechny národnosti, které se nacházejí v oblasti
Almería. Spolu jsme pak připravovali náš stánek, dekorace i jídlo. Místní vařili
migas, které pak spolu s představením připraveným od nás hodnotila porota.
Po výhře všichni studenti oslavovali i s učiteli.

Tereza Vrbacká:

Jaký stereotyp o Španělsku se ti potvrdil… a který byl úplně jinak?
Nejvíc se mi asi potvrdil stereotyp o tom, že Španělé jsou mnohem více
uvolnění a věci tolik neřeší. Opravdu tam panovala po celou dobu mého
pobytu velmi pohodová atmosféra. Bylo to znát hlavně ve škole, kde výuka
byla mnohem uvolněnější a méně uspěchaná. Tato nálada byla znát i v ulicích,
kde bylo málokdy vidět, že by někdo někam pospíchal. A který stereotyp se
ukázal být jinak? Asi hlavně ten, že všichni Španělé mají rádi býčí zápasy.
Když jsem se o tomhle tématu bavila se svými kamarádkami, ukázalo se, že
spousta lidí ve Španělsku je proti této tradici.

Jak snadné nebo těžké bylo navazovat přátelství?
Navazovat přátelství pro mě bylo občas trošku těžší, hlavně kvůli jazykové
bariéře. Nicméně popovídat jsme si s ostatními většinou nakonec zvládli i tak.
Po překonání tohoto problému to však už šlo celkem snadno. Přátelit jsem se
však začala i s ostatními účastníky Erasmu. Tam byla domluva patrně snazší.
Velice vděčným tématem pro navázání rozhovoru s někým bylo většinou
srovnávání našich škol a také velmi slunečné počasí, ze kterého měli všichni
radost.

Jaké jídlo tě tam nejvíc překvapilo?
Mě osobně nepřekvapilo jen jedno jídlo, spíše mě zarazilo, že moje rodina
jedla velkou část jídel studené. Velmi mě překvapila také španělská šunka
jamon. Ačkoliv opravdu nejsem velkým milovníkem naší šunky zde v Česku,
tamější jamon jsem vesele jedla skoro každý den.

Jaké rady bys dala budoucím studentům, kteří se chystají na výměnný pobyt v zahraničí?
Hlavně se nebát navazovat rozhovory s ostatními. Myslím, že nejdůležitějším
posláním Erasmu je právě to, abychom si našli přátele po ostatních zemích.
Nebojte se proto navázat rozhovor úplně s kýmkoliv, i když může být zdánlivě
o ničem. Díky tomu můžete druhého člověka lépe poznat a navázat tak
přátelství.

Co bys udělala jinak, kdybys jela znovu?
Asi bych se méně stresovala, jestli se zvládnu začlenit do hostitelské rodiny a
jestli se budu mít na koho obrátit. S tím souvisí i to, že bych více snažila
seznámit i s ostatními účastníky Erasmu. Musím však říct, že Erasmus do
Berji byl pro mne velmi pozitivní zkušeností a tolik věcí, které bych udělala
jinak, není.

Přivezla sis nějaké suvenýry nebo jídlo? Jaké?

Ano, suvenýry jsem si přivezla. Příbuzným a kamarádům jsem přivezla hlavně
takové ty klasické suvenýry z měst, co jsem navštívila. Domů jsem pak dostala
darem od své hostitelské rodiny typické španělské potraviny, hlavně olivový
olej a jamon.