Patrik Jandík z 5. A se v rámci projektu ERASMUS+ podíval na jih Francie do oblasti Provence-Alpes-Côte d’Azur. Navštěvoval Lycée Frédéric Mistral. Přes týden bydlel na internátu a o víkendech si ho brala hostitelská rodina, se kterou poznával krásy kraje Provence.
Jaká byla největší výzva při adaptaci na nové prostředí ve Francii?
Řekl bych, že nejtěžší bylo se nebát mluvit a dát do kupy srozumitelné věty. Na internát i na hostitelskou rodinu jsem si zvykl bez problémů, stejně tak na organizovaný režim dne nebo delší vyučování.
Co tě ve Francii překvapilo úplně nejvíc, i když jsi myslel, že jsi připravený?
Hlad, zejména dopoledne. Byl jsem překvapený, že si do školy nenosí svačiny. Musel jsem tak od snídaně vydržet jen s nějakou maličkostí, kterou jsem uloupil ze snídaně.
Jaká část francouzské kultury, kterou jsi poznal díky Erasmu, tě nejvíce oslovila?
Oslovila mě spousta věcí – výborné jídlo i krásné kulturní a historické centrum Avignonu. Hodně se mi líbil pozitivní přístup a otevřenost Francouzů, celkově byli o hodně příjemnější a milejší než Češi.
Kdy ses poprvé cítil opravdu „jako doma“?
Krátce po příjezdu, kdy jsem první noc přespal u jedné z koordinátorek Erasmu paní Barbory. Byla moc hodná, povídala si se mnou a k večeři mi nabídla výborné domácí ratatouille. Večer mě pak ještě vzala na procházku s jejími dvěma psy.
V čem tě tenhle pobyt nejvíc změnil jako člověka?
Myslím si, že jako člověka mě pobyt úplně nezměnil. Ale pomohl mi určitě se méně bát mluvit v cizím jazyce na veřejnosti i mezi vrstevníky.
Jaký byl tvůj nejzajímavější zážitek s místními lidmi nebo studenty?
Největším zážitkem pro mě byly vyučovací hodiny ve škole se spolužáky, nesly se v úplně jiném duchu než ty u nás a nabízely úžasnou příležitost naposlouchat jazyk.
Jaký stereotyp o Francii se ti potvrdil… a který byl úplně jinak?
Potvrdilo se mi to, že si při jídle dávají na čas a celkově moc nespěchají. Naopak jsem si myslel, že delší vyučovací hodiny budou náročné a nekonečné, ale člověk si na to rychle zvykne.
Jak snadné nebo těžké bylo navazovat přátelství?
Navázat přátelství je za tak krátkou dobu relativně složité, ale francouzští spolužáci a lidé okolo mě byli moc přátelští a milí a díky tomu jsem se s několika z nich skamarádil. Nejtěžší bylo překonávat jazykovou bariéru hovorové francouzštiny.
Jaké jídlo tě tam nejvíc překvapilo?
Z hlavních jídel mě nejvíce překvapil quiche od hostitelské rodiny, ve které jsem byl vždy jen na víkendy. Ze sladkostí mě opravdu nadchl čokoládový dezert, který se jmenoval fondant au chocolat.
Jaké rady bys dal budoucím studentům, kteří se chystají na výměnný pobyt v zahraničí?
Určitě ať neváhají vycestovat, jedná se totiž o nezapomenutelný zážitek. Celý pobyt byl pro mě velice přínosný ve všech ohledech. I za relativně krátkou dobu poznáte jazyk úplně z jiného úhlu pohledu než z běžné české školní lavice.
Co bys udělal jinak, kdybys jel znovu?
Asi bych si vybral o trochu delší dobu výjezdu, minimálně o týden či o dva více. Zejména v posledních dnech to ve škole byla obrovská zábava, navazoval jsem totiž kontakt s čím dál tím více lidmi okolo mě.
Přivezl sis nějaké suvenýry nebo jídlo? Jaké?
No samozřejmě, že ano. Hlavně rodině a svým blízkým. Od pohledů a magnetek až po makronky a spoustu dalších sladkostí a dobrot. Pro mě jsou však největšími suvenýry fotky a zejména zážitky, které jsem tam mohl díky Erasmus+ prožít.
Gybonoviny 