Ondřej Kuřík z 5.C se v rámci projektu ERASMUS+ podíval na severozápad Francie do Bretaně. Navštěvoval Lycée La Mennais. Celou dobu bydlel u hostitelské rodiny se kterou poznával krásy regionu.
Jaká byla největší výzva při adaptaci na nové prostředí ve Francii?
Největší výzvou pro mě bylo zvyknout si na nové prostředí a jiný denní režim. I když jsem francouzštině rozuměl velmi dobře, trvalo mi nějaký čas, než jsem se cítil úplně přirozeně v každodenní komunikaci.
Co tě ve Francii překvapilo úplně nejvíc, i když jsi myslel, že jsi připravený?
Myslel jsem si, že jsem připravený na odlišný školní systém, ale překvapilo mě, jak dlouho ve Francii trvá vyučování. Školní dny byly výrazně delší, než na co jsem byl zvyklý, a první týdny pro mě byly v tomto směru poměrně náročné.
Jaká část francouzské kultury, kterou jsi poznal díky Erasmu, tě nejvíce oslovila?
Nejvíce mě oslovila kultura společného stolování. Francouzi si dávají na jídle záležet a berou ho jako společenskou událost, což vytváří velmi příjemnou atmosféru.
Kdy ses poprvé cítil opravdu „jako doma“?
Jako doma jsem se začal cítit po několika týdnech, když jsem si zvykl na prostředí, lépe jsem komunikoval a měl jsem bližší vztah s hostitelskou rodinou.
V čem tě tenhle pobyt nejvíc změnil jako člověka?
Pobyt mě naučil větší samostatnosti a otevřenosti. Zároveň jsem získal větší jistotu v komunikaci v cizím jazyce a přestal jsem se bát mluvit.
Jaký byl tvůj nejzajímavější zážitek s místními lidmi nebo studenty?
Jedním z nejzajímavějších zážitků bylo, když jsem chodil na fotbalové nedělní zápasy místního vesnického týmu. Překvapila mě přátelská atmosféra i to, jak se při takové příležitosti sešla téměř celá vesnice. Byl to pro mě autentický zážitek, díky kterému jsem lépe poznal místní komunitu a způsob života ve Francii. Nejzajímavějším výletem pak pro mě byl rozhodně Mont-Saint-Michel.
Jaký stereotyp o Francii se ti potvrdil… a který byl úplně jinak?
Potvrdil se stereotyp, že Francouzi kladou velký důraz na jídlo a kulturu stolování. Naopak se nepotvrdilo, že by byli odtažití. Většina lidí byla velmi přátelská
Jak snadné nebo těžké bylo navazovat přátelství?
Na začátku bylo navazování přátelství náročnější hlavně proto, že jsem nikoho neznal. Postupem času ale bariéry zmizely a díky společným aktivitám ve škole i v hostitelské rodině jsem si vytvořil několik dobrých přátelství.
Jaké jídlo tě tam nejvíc překvapilo?
Nejvíce mě zaujala tradiční bretaňská galette. Přestože vypadá jednoduše, velmi mi chutnala a byla jedním z jídel, které si budu s pobytem ve Francii nejvíce spojovat.
Jaké rady bys dal budoucím studentům, kteří se chystají na výměnný pobyt v zahraničí?
Doporučil bych nebát se mluvit, i když člověk dělá chyby. Důležité je být otevřený novým zkušenostem a snažit se zapojit do každodenního života.
Co bys udělal jinak, kdybys jel znovu?
Kdybych jel znovu, pravděpodobně bych nic zásadního neměnil. Jsem rád, že jsem se do programu Erasmus+ zapojil, a myslím si, že jsem ze svého pobytu vytěžil maximum. Získal jsem mnoho nových zkušeností, zlepšil jsem si francouzštinu a poznal jsem jinou kulturu i způsob života
Přivezl sis nějaké suvenýry nebo jídlo? Jaké?
Ano, přivezl jsem si právě tradiční bretaňské galettes, několik druhů francouzských sýrů a také různé místní sladkosti.
Gybonoviny 