Anežka Dvořáčková z 6.C v březnu minulého školního roku strávila čtyři týdny
v německém Chamu. O část zážitků se s námi podělila v krátkém rozhovoru.
Jaká byla největší výzva při adaptaci na nové prostředí v Německu?
Největší výzva byla určitě jazyková. Zatímco v rodině a při konverzaci se spolužáky to bylo
celkem v pohodě od začátku, s rozuměním a pochopením výkladu učitelů už to bylo trochu
horší.
Co tě v Německu překvapilo úplně nejvíc, i když jsi myslela, že jsi připravená?
Překvapilo mě, jak bylo zejména ze začátku velmi vyčerpávající. Kvůli spoustě
nových podnětů, informací a kvůli nutnosti hovořit cizím jazykem jsem prvních pár dní
po příchodu domů vždy vyčerpaně lehla do postele vstříc odpolednímu šlofíku.
Jaká část německé kultury, kterou jsi poznala díky Erasmu, tě nejvíce
oslovila?
Mě velmi oslovila jejich otevřenost a komunikativnost. Přijde mi, že se němci na
sebe daleko více usmívají.
Kdy ses poprvé cítila opravdu „jako doma“?
Jako doma jsem se cítila hned první večer po příjezdu, když mě rodina vzala na
kouzelnické představení a užili jsme si první ,,rodinnou” večeři.
V čem tě tenhle pobyt nejvíc změnil jako člověka?
Určitě vidím velký přínos pro svou osobnost v nutnosti více komunikovat své
potřeby. Vždy jsem byla velmi stydlivá při říkání cizím lidem, že mám hlad, nebo že
mi třeba nějaké jídlo nechutná. Nicméně kdybych měsíc měla pořád říkat, že nic
nechci, nepotřebuji, všechno dobrý, tak bych si to tolik neužila.
Jaký byl tvůj nejzajímavější zážitek s místními lidmi nebo studenty?
Zajímavý byl výlet s mou rodinou a jejich kamarády do přírody. Opakovaně jsme se
ztratili a já jsem jako jediný ,,nemístní” musela navigovat, jelikož i mé nepříliš velké
orientační schopnosti byly nejlepší v celé naší skupině.
Jaký stereotyp o Německu se ti potvrdil… a který byl úplně jinak?
Já bych řekla, že asi hodně záleží na konkrétních osobách. Určitě německá láska
k dodržování pravidel se v něčem potvrdila, například v třídění odpadu, nebo
v dodržování dopravních předpisů. Spolužáci pravidla o používání iPadů v hodinách
pouze pro vzdělávací účely moc nedodržovali.
Jak snadné nebo těžké bylo navazovat přátelství?
Bylo to lehčí než jsem myslela. Spolužačky se mnou přátelství navázaly ihned
samy.
Jaké jídlo tě tam nejvíc překvapilo?
Nepřekvapilo mě úplně konkrétní jídlo, ale překvapilo mě, jak málo mých
spolužáků navštěvuje místí školní jídelnu. Kvůli velkému množství různých druhů
rychlého občerstvení a vysokým cenám obědů v šj většina studentů, se kterými jsem
se setkala, obědvá burgry, pizzu, čínské nudle či kebab.
Jaké rady bys dala budoucím studentům, kteří se chystají na výměnný pobyt v zahraničí?
Určitě udělat každou blbost, co vás napadne! Samozřejmě v rámci možností, ale
díky tomu, že si tam vytvoříte tak trochu druhý život, se nemusíte bát oslovovat různé
lidi a navazovat vztahy.
Co bys udělal jinak, kdybys jela znovu?
Určitě bych se snažila si více vážit každé minuty, jelikož to uteče velmi rychle.
Přivezla sis nějaké suvenýry nebo jídlo? Jaké?
Nejsem příliš materiálně založená, takže veškeré suvenýry byly jídlo. Dovezla jsem
všemožné preclíky, čokolády, spetzi, ale i například německý curry kečup (velmi
doporučuji), nebo nějaké, u nás hůře sehnatelné, cukrářské suroviny.
Gybonoviny 