Nekategorizováno
-
Berja
Tereza Vrbacká z 5.C a Adriana Mučaj z 5.A se v rámci programu Erasmus+ podívaly do španělského města Berja. Bydlely u hostitelských rodin a navštěvovaly střední školu Sierra de Gádor, kde se účastnily výuky a také poznávaly jižní Španělsko. Adriana Mučaj: Jaká byla největší výzva při adaptaci na nové prostředí ve Španělsku?Největší výzvu při adaptaci…
-
Skaut: víc než jen přežívání v přírodě
Když se mě někdo zeptá na mé záliby, vždy odpovídám, že nejraději chodím do skautu. Ovšem pak přichází otázka: ,,A co tam vlastně vůbec děláte?“ A mně došlo, že na tuto otázku neumím pořádně odpovědět. Dlouho jsem přemýšlela, jak bych skaut popsala a tím odpověděla na tuto otázku, a to mě i vedlo k napsání…
-
Přidejte se a utvořte nezapomenutelný dárek pro úžasného Ivo Martina
Ivo Martin letos 1. června oslaví své poslední narozeniny na škole. Proto jsme se rozhodli mu dát dárek, na který nezapomene. Přidejte se k nám! (kontakt na konci článku) Znáte Ivo Martina? Pardála všech pardálů, legendární postavu z legend a bájí a pověstného učitele na Gymnáziu Boženy Němcové? Pokud ano, tak nastražte uši. Ivouškovy masivní…
-
„Hodně mi v práci pomáhá to, že jsem byl vyučen kovářem,“ říká ředitel hradecké galerie František Zachoval
František Zachoval, je ředitel Galerie moderního umění v Hradci Králové, který se vyučil kovářem a poté studoval Akademii výtvarných umění v Praze. Nakonec se ale rozhodl pracovat na manažerských pozicích. Pojďme se podívat na jeho život, názor na sociální sítě, chod GMU a dokonce oblíbenou příchuť marmelády 30/3/2026 Slyšela jsem, že jste vystudoval AVU. Jak…
-
Výlet do země s divokou historií a ještě divočejší přírodou
Další školní zájezd znamená spoustu nových zážitků. A na cestě do Skotska to nebylo jinak. Ať už to byl silný vítr na trajektu, spaní u skotských rodin nebo ochutnávky tradičních jídel, každý jich má jistě spoustu. Večer 24. 3. jsme se všichni účastníci zájezdu, s pasem v jedné ruce a kufrem v té druhé, sešli…
-
Savec
Příběh poukazuje na xenofobii, rasovou nesnášenlivost a eskalaci menších konfliktů mezi jednotlivci rámcovanými do celkové společnosti. Zkrátka český nacionalismus v Devadesátkách.
-
Mefisto: Ambice a moc v divadelním světě
Jak daleko jsme schopni zajít, abychom dosáhli svého cíle? Adaptaci románu „Mefisto“ od Klause Manna můžete nyní navštívit ve Státní opeře v Praze.
-
Konec nucených kastrací, ale co dál? Překážková dráha trans lidí v ČR pokračuje
Minulý rok byla v ČR, po prohlášení Ústavního soudu, zrušena povinná chirugická sterilizace jako podmínka úřední změny pohlaví. I přesto trans lidé nadále čelí různým zákonným překážkám. V čem je situace pro transgender osoby v Česku složitá a jakým legislativním problémům musí čelit, kvůli neprojednání nové podoby zákona Parlamentem ČR? V roce 2024 zrušil Ústavní…
-
Pod lupou: Ve Švédsku se až do páté třídy neznámkuje. Jak funguje tamní školství?
Jak fungují školy v jiných evropských zemích a mohli bychom se od nich něco naučit? V nové sérii článků se postupně podíváme na vzdělávací systémy napříč Evropou. Naše první zastávka vede do Švédska – země známé nejen přírodou a technologiemi, ale také svým vzdělávacím systémem. Každý člověk, který kdy vkročil do české školy, ví, že…
-
Jste nerdi, nikam nezapadáte a nikdo vás nebere vážně? Pojeďte na Discover a objevte sami sebe!
Discover je sloveso v angličtině, které by se dalo přeložit jako „objevit“. Objevovat můžete cokoliv: novou kolonii mikroorganismů, která vám pomůže hubit plíseň na rajčatech, nové planety se zelenými pidimužíky anebo můžete objevovat sami sebe. Svoje zájmy, svůj potenciál, svoje silné stránky. A přesně k tomu tu je Letní akademie Discover! Vždycky jsem nesnášel seberozvojové…
-
Věci navíc…
Tolik věcí navíc dělám,možná víc, než vážně stíhám.Opravdu chci tolik věcí dělat?Či se ničím víc nezahlcovat? Nedaří se mi najít hranici,která by mi včas řekla stop.Jak mám vědět, kolik zvládnu věcí,když nevím, kde je mých hranic strop? Lidé mi říkají:,,Páni, děláš toho hodně!“A já se sebe ptám:,,Ale zvládám toho hodně?“ Stojí mi to vůbec za…
-
Čím vším prošly moje boty
Mé úplně první boty si sice nepamatuji, ale maminkami o nich vyprávěla. Zářily růžovou barvou jako květyrůže. A zavázat se daly díky bílým tkaničkám. A také celéprochozené od mého neustálého chození a objevovánínových věcí. Nevím, co se s botami stalo. Nejspíše jsouněkde uložené nebo vyhozené.První boty, na které si pamatuji, byly bačkůrky do školky.Mezitím jsem…
